Hlavní obsah

Účet za Blanku bude 43 miliard korun

Právo, Petr Janiš
Praha

Celková suma, kterou Praha ze svých zdrojů zaplatí za část městského okruhu s tunely Blanka, bude téměř 43 miliard korun. Vyplývá to z propočtů, které si nechalo udělat nové vedení města a které má Právo k dispozici.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zájemci si mohli tunel prohlédnout loni v říjnu.

Článek

Ke třem úsekům staveb za 36,98 miliardy korun je totiž třeba připočíst část mezi Strahovským tunelem a Myslbekovou ulicí za šest miliard korun (tzv. stavba 0065).

Součástí je mimoúrovňová křižovatka Malovanka za 1,86 miliardy korun, již stavěl Metrostav, a tunely vyhloubené společností Eurovia CS za 3,19 miliardy korun. Technologie, inženýrská činnost a projekty na tuto část stavby přišly město na více než 600 miliónů korun.

Bez propojení se Strahovským tunelem by městský okruh nebyl přímo spojen s tunely Blanka. Zmíněný dokument odboru strategických investic říká, že daná stavba na tunelový komplex navazuje a „představuje část městského okruhu v úseku Malovanka - Myslbekova“.

Dosud se uvádělo, že náklady na dva tunely, každý v délce šest kilometrů, se vejdou do 37 miliard korun. Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) však sumu o šest miliard korun vyšší nepopřel, čísla označil za správná. „Ano, jsou to reálné náklady,“ reagoval Dolínek na otázku Práva. Pokud se s navazující stavbou v nákladech na Blanku dosud neuvažovalo, šlo patrně o administrativní kouzla.

Všechny náklady musí ze svého rozpočtu uhradit Praha, stát na to peníze neposkytl a kvůli absenci hodnocení vlivů na životní prostředí se nedaly využít evropské zdroje. Původní náklady byly značně nižší, a to zhruba o 16 miliard korun.

BEZ KOMENTÁŘE: Tunel Blanka se stal nejoblíbenější atrakcí pro skateboardisty Video: Novinky

Smlouva na stavební část tunelů Blanka z 30. října 2006, již za město podepsali tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) a šéf magistrátního investičního odboru Jiří Toman, předpokládala sumu 21,2 miliardy korun s DPH za stavební část. Technologie měly vyjít asi na pět miliard korun, další náklady se předpokládaly na výkupy pozemků a projekty. Stavba měla být hotova v roce 2011.

Bém se dokonce veřejně vsadil s bývalým mluvčím iniciativy Auto*Mat Michalem Křivohlávkem o veřejně prospěšné práce, že se stavba neprodraží.

Požádají o spuštění

Nyní se zdá, že by se tunely mohly pro automobily otevřít v dubnu, i když neoficiálně se objevil i termín přelomu dubna a května. Šestého dubna má začít fungovat prodloužení metra A do Motola.

Zda metro Blanku předstihne, záleží na vývoji sporu města s Inženýringem dopravních staveb (IDS), který je správcem staveb, o peníze. IDS, jenž má pod palcem dokumentaci, pohrozil, že ve čtvrtek 15. ledna zastaví práce. Ve středu se však koná arbitráž, která by do sporu o peníze mohla vnést jasno.

Dolínek Právu řekl, že město coby investor příští týden požádá magistrátní odbor dopravy o spuštění Blanky ve zkušebním provozu. Předpokládá se, že státní správa nařídí komplexní zkoušky. „Termín spuštění tunelů závisí také na výsledku zkoušek,“ poznamenal Dolínek.

Některé kabely v tunelech poškodila vlhkost, zkoušky by měly ukázat, zda fungují všechna zařízení. Asi 36 jich podle výsledků kontrol má potíže, město by jejich výměnu rádo vyřešilo jako pojistnou událost.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám