Účel vědeckého parku v Brdech budí pochyby

Výstavba je ale financována z civilního fondu Evropské unie (EU). Unie už do rekonstrukce pečlivě střeženého areálu uprostřed lesů nasypala z veřejného fondu na podporu inovací 130 miliónů korun a další finance přitečou.

Kdo všechno ale bude nový Vědeckotechnický areál Dobříš (VAD) za celkem 280 miliónů ve skutečnosti využívat, a především kdo bude konečným příjemcem výsledků budoucích vědecko-technických činností, není zcela jasné, i když revitalizace je prováděna výhradně z civilních zdrojů.

Oficiálně deklarovaná spolupráce VAD s českými vědeckými institucemi je totiž, jak si Právo ověřilo, ve většině případů pouze na papíře. Přitom v areálu VAD už probíhají dokončovací práce na vybavování kanceláří a stavebně jsou hotovy čtyři hlavní fáze z celkem šesti.

Mnozí místní lidé z Kytína a Mníšku pod Brdy se domnívají, že pod rouškou EU se tam zabydlují vojenské struktury. Respektive že se tam pod hlavičkou Unie buduje technologické zázemí, které se může snadno využívat pro vojenský výzkum či řízení armádních technologií NATO. Obyvatelé si například všimli, že se sem instalovaly optické kabely.

Česká armáda opustila Klondajk před čtrnácti lety. Do kompletní rekonstrukce objektu, obklopeného brdskými hvozdy, se v roce 2012 pustila soukromá firma „jednoho muže“ CAVD, s. r. o. – Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš. Rok poté uzavřela na základě veřejné zakázky smlouvu s další dvěstětisícovou s. r. o. Gardenline s cenou 277,9 miliónu korun.

EU do revitalizace areálu podle sdělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) napumpovala již 128 miliónů korun a dalších zhruba čtyřicet miliónů ještě pustí.

Mají tam být laboratoře a zázemí pro čistě civilní výzkum ochrany životního prostředí. Jenže veškeré prezentace CAVD jsou pouze obecné, nekonkrétní. Na webových stránkách, v rubrice Naši partneři, CAVD konstatuje, že spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT v Praze, s Ústavem experimentální botaniky či s Institutem revitalizace ekosystémů. Avšak žádný projekt.

Firma se dále zaštiťuje výčtem více než tuctu profesorů a docentů. „Výzkumná a realizační úroveň a kvalita výsledků práce jsou koordinovány a garantovány Vědeckotechnickým kolegiem parku,“ sděluje na webu CAVD.

Řeklo by se tedy, že se vědci s firmou pravidelně scházejí, aby bylo co koordinovat a garantovat. Na spolupráci s vědeckými institucemi ve vyjádření pro Právo odkazuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenže tyto spolupráce jsou až na VŠCHT virtuální.

„Upřímně řečeno, projížděl jsem podél parku loni v létě soukromě na kole a kladl jsem si stejné otázky jako vy. Někdy před pěti lety jsme sice s firmou CAVD uzavřeli memorandum o možné budoucí spolupráci, ale k té nikdy nedošlo. Po řadě schůzek jsme začali být skeptičtí. CAVD nikdy nezmiňovalo žádné aplikované partnery z armády, což ovšem nevylučuje danou domněnku,“ napsal Právu ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Martin Vágner.

„Profesor František Hrdlička v roce 2012 podepsal jako děkan fakulty strojní s CAVD pouze rámcovou smlouvu. Týká se jen příslibu zájmu k případné realizaci společných projektů, pokud nějaké vzniknou. Žádné společné projekty ale nevznikly, a tak ani spolupráce CAVD a fakulty strojní. Profesor Hrdlička se nemá k čemu vyjádřit,“ napsala Právu mluvčí ČVUT Marta Špačková, poté co se jí smlouvu podařilo najít.

Obdobně odpověděl i profesor ČVUT Jan Macek, toho času v Detroitu. Kolem roku 2011 s CAVD konzultovali, ale nic neupekli. Právo se snažilo oslovit i soukromý Institut revitalizace ekosystémů, zmiňovaný ve vědeckém kolegiu na stránkách CAVD. Podle rejstříku ARES je to veřejná výzkumná instituce v Brně, respektive sdružení právnických osob. Jinak ale stránky ani kontakt nejsou k nalezení.

Aktivní spolupráci s CAVD potvrdil prorektor pro strategii a rozvoj Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil.

Podle něho se pro VŠCHT v areálu budují laboratoře vztahující se k projektům zacíleným na energetické zhodnocení dřevního odpadu, zpracování odpadních vod a na efektivní výrobu bioplynu. „Za plotem technoparku probíhá čilý stavební ruch,“ potvrdil s tím, že laboratoře pro chemiky se finalizují.

Na Klondajk budou podle něho jezdit posluchači magisterského a doktorandského studia ověřovat si své nápady na praktických zkouškách. Zároveň Pospíšil připustil, že VŠCHT se podílí na vojensko-bezpečnostních projektech a nebrání se tomu ani na Klondajku.

„Pokud je nám známo, tak v současné době jsou ve VAD naplánovány a rozpracovány výzkumné a vývojové aktivity čistě civilního charakteru. Ale pokud by vznikla potřeba a vyvstal zájem o aplikovaný výzkum a vývoj využitelný pro bezpečnostní a vojenské účely a bylo to v technických možnostech technoparku, tak se tomuto bránit nebudeme. Výzkum tohoto charakteru na VŠCHT Praha v určité míře rovněž provádíme, podotýkáme, že se jedná pouze o záležitosti civilní obrany a obranného charakteru,“ napsal Pospíšil Právu.

„Stavební části budou dokončeny v průběhu tří měsíců. Současné i budoucí činnosti v parku mají ryze civilní charakter. Konkrétní projekty budou prezentovány průběžně,“ napsal Právu jednatel CAVD Dalibor Miketa. „Vůbec nic nevím o tom, co se tam děje. Prověřím si to,“ řekl Právu starosta Dobříše Stanislav Vacek.

Ministerstvo obrany své jakékoliv aktivity či zájem o Klondajk vyvrací. „Pokud se tam dnes něco děje, jde to mimo armádu a NATO,“ sdělil Právu Petr Sýkora z odboru komunikace ministerstva obrany.

Revitalizaci z pohledu dotací dozoruje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Řídicí orgán po dobu realizace projektu (léta 2012 až 2015) a následné pětileté doby udržitelnosti projektu může zaručit, že aktivity budou pouze civilního charakteru,“ uzavřel mluvčí MPO František Kotrba.

Vybudovaná užitná plocha má 4614 m2. Je téměř hotova. Nyní se mají vybavit kanceláře. Postup výstavby na povrchu je patrný i z internetových leteckých map. Při porovnání leteckých snímků z let 2003 a pozdějších na Mapy.cz je patrné, že bývalá odpalovací sila raket zarůstají vegetací. V objektu jsou dvě sluneční elektrárny.

Revitalizace bývalé raketové základny Klondajk je podle MPO v celkové hodnotě 281,3 miliónu korun. Z toho dotace činí 60 procent – 168,8 miliónu. „CAVD bylo z dotací doposud proplaceno 128,6 miliónu korun,“ sdělil Kotrba.

Kanceláře a laboratoře mají být pronajímány vědeckovýzkumným institucím a soukromým podnikům. I když se už blíží finalizace, MPO ani CAVD neupřesnily, kdo už o kanceláře a laboratoře kromě VŠCHT projevil zájem, přestože rozsáhlé komerční objekty se mnohdy začínají pronajímat výrazně dříve, než jsou hotovy.

Dobříšská základna států Varšavské smlouvy s raketami dlouhého doletu byla za přísného utajení vybudována v 80. letech. Výstavba měla označení Akce Stožec podle zdejšího rozcestí. Uvnitř jsou dodnes rozsáhlé podzemní prostory a odolné objekty. Hlavní přístupová cesta protínající les je i nyní v lepším stavu než mnohé okresky. Auta tam ale běžně nejezdí. Cesty v okolí se proměnily na dobře značené cyklostezky.

O to více působí areál, opatřený u brány logem EU, nenápadně. Na plotě je moderní žiletkový drát z nerezu. Po přestřižení se vymrští a svine kolem ruky narušitele. Stejný se používá u jaderných elektráren. V klecích jsou psi, někteří na volno. I boční vstupy jsou zabezpečené.