Článek
Shromáždění se konalo pošestnácté. Místo, kam si lidé oběti komunismu chodí připomínat, ode dneška nese název Alej obětí totality. Historik a předseda rady Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík v té souvislosti zmínil i potřebu vzpomínat na ty, kteří se totalitě vzepřeli.
„Byla by to Alej bojovníků proti totalitě,“ konstatoval s tím, že na 1500 lidí obdrželo za účast v odboji a odporu proti komunismu osvědčení, které začalo ministerstvo obrany vydávat před sedmi lety.
Při únorovém převratu 1948, komunisty nazývaném Vítězný únor, převzala moc komunistická strana po vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se na jednačtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Nestalo se tak ze dne na den, předcházely tomu drobné kroky, drobná omezení, připomenul Stehlík a varoval před přehlížením obdobných posunů v současnosti.
Spolu se Stehlíkem vystoupil na pietě děkan Katolické teologické Karlovy univerzity Vojtěch Novotný. Stejně jako loni se akce účastnili také exministr kultury Daniel Herman a kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.
Vzpomínková akce se dnes konala také na Staroměstském náměstí a dalších místech republiky.
Popravy, vězení...
Za komunistické éry bylo v někdejším Československu popraveno 250 lidí, různých rozsudků však padlo přes 200 tisíc a dalších několik tisíc lidí zemřelo ve věznicích. Řada lidí také zahynula, když se pokoušela uprchnout přes státní hranice.
Takzvané mukly, tedy muže určené k likvidaci, připomíná na Újezdě památníkem obětem komunismu od sochaře Olbrama Zoubka. Nové pojmenovaní prostranství kolem má význam místa podtrhnout. Nápad architekta Ivana Margolia pojmenovat stromořadí Alejí obětí totality prosazovala na magistrátu šéfka výboru pro kulturu pražského zastupitelstva Eliška Kaplický Fuchsová.