Článek
Je realistické zajištění dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Polska do ČR, jak se o to snaží vláda?
Je důležité si uvědomit, v jakém časovém horizontu a objemu tuto problematiku řešíme. Kapacitu LNG terminálu v polském Svinoústí až do roku 2040 má plně rezervovanou polská polostátní plynárenská společnost PGNiG. Pokud by nějaký český subjekt chtěl plyn nakoupit a do terminálu jej poslat, nemohl by to sám uskutečnit, protože se nedostane ke kapacitě terminálu. Mohl by pouze vyjednávat s firmou PGNiG a ta by mu mohla plyn za tržní cenu prodat.
Druhou verzí je rezervace kapacity v jiném terminálu, který se nyní řeší. V Gdaňské zátoce by měl být zakotven nový plovoucí terminál, ovšem až kolem roku 2028. Měl by mít kapacitu asi 6,1 miliardy kubíků ročně a otázkou je, komu se podaří kapacitu zarezervovat.
Česko naplní zásobníky plynu nejméně na 80 procent, rozhodl ministr
Není to teď tedy o nezávislém dovážení na Polsku, kdy by si někdo zarezervoval přepravní kapacitu na LNG terminálu, kapacitu v polské přepravní soustavě a potom by plyn přes Německo nebo Slovensko do ČR dotlačil. Bylo by nutné pokusit se domluvit s PGNiG, aby pro něj LNG nakoupila a za nějakých podmínek mu jej prodala a doručila.
Bude mít Polsko po odstřižení od ruských dodávek ještě vůbec kapacitu, aby mohla do Česka něco dodat?
To závisí především na projektech, které mělo Polsko dlouhodobě naplánované a jež realizuje. A také na nových projektech, které se nyní objevují. Jedním z těch naplánovaných je stávající LNG terminál ve Svinoústí, který je ve fázi zvyšování kapacity. Od roku 2024 by měl disponovat novou, vyšší kapacitou na úrovni 7,5 miliardy kubíků ročně oproti současným pěti miliardám kubíků.
Pokud to je jedna z mála možných cest, jak diverzifikovat dodávky do ČR, je to racionální projekt
Dalším klíčovým projektem je Baltic Pipe, který plynovodem propojuje Polsko s norskými nalezišti plynu. Ten by měl být zprovozněn v říjnu a postupně by měl umožnit Polsku plně nahradit dodávky ruského plynu.
Projekt plovoucího terminálu je zatím nejméně rozvinutý, před měsícem bylo zahájeno dotazování, zda by o něj vůbec byl zájem. Do toho se zapojila PGNiG, která uvedla, že zájem by měla, nicméně už nyní jsme slyšeli, že navržená kapacita by teoreticky mohla být vyšší, zejména v situaci, kdy by některý ze států, ať už Česká republika, Slovensko, nebo Ukrajina, měl eminentní zájem se do projektu zapojit.
Je reálné, že by se na tom nějak kapitálově podílela ČR, jak o tom mluví vládní představitelé?
Osobně bych si tuto situaci představit dokázal. Rozšíření takových projektů bude vyžadovat velmi silnou politickou podporu nejen u nás, ale také na úrovni Evropské unie. Bude se muset prokazovat potřebnost projektu, protože předpokládám, že Česko i Polsko by chtěly, aby byl alespoň částečně spolufinancován z evropských fondů.
Pokud to je jedna z mála možných cest, jak diverzifikovat dodávky do České republiky, je to racionální projekt a spolupráce reálná je.
Jakým způsobem by dodávky do Česka mohly probíhat? Pokud plynovodem, kdy by mohla začít stavba plynovodu Stork 2, jehož plánování v minulých letech skončilo u ledu?
Stork 2 měl vždy bezpečnostní racio jako klíčový atribut severojižního propojení a měl umožnit dosah českého trhu k terminálům LNG. Nicméně po roce 2020 vypadl z preferovaných projektů. Dnes se opět mluví o tom, že by mohl být revitalizován. Otázkou je, jak by se k tomu postavila polská strana. Poláci v mezidobí vybudovali propojení se Slovenskem, které se bude zprovozňovat v červnu.
Cena plynu na evropském trhu prudce vzrostla
Osobně si myslím, že zájem by mohl být především, pokud česká strana ukáže zájem o dlouhodobou spolupráci v rámci nového LNG terminálu v Gdaňsku a také ze své strany nabídne finanční podporu.
Co říkáte na ministerstvem dopravy zvažované splavnění Odry do Ostravy a možný transport LNG po vodě?
Vždy bych pro přepravu plynu doporučoval používat plynárenskou soustavu. Je to ideální forma především v situaci, kdy se Polsku podařilo zkapacitnit vnitrostátní přepravní soustavu. Chybí teď jen propojení plynovodem Stork 2.
Co třeba Německo, které připravuje velké terminály a uvažuje o pronájmu plovoucích terminálů? Dal by se plyn přepravovat i z těchto zdrojů?
Ano, výhodou by bylo existující propojení našich a německých tranzitních plynovodů a jejich velké přepravní kapacity. Na druhou stranu, tak jak jsou zatím ohlašovány jednotlivé projekty terminálů a jejich lokalizace, to výrazně koliduje s tím, jak se využívá plynárenská infrastruktura v Německu.
Pokud by ale mělo dojít ke kompletnímu odpojení od ruského plynu, bude soustava fungovat jinak a i terminály na severozápadě Německa by mohly sloužit k zásobování střední Evropy. Německo podle ministra hospodářství Roberta Habecka udělá vše pro to, aby byly terminály instalovány v co nejkratším čase, jeden plovoucí možná už do konce letošního roku.
Evropští energetičtí giganti si otevírají účty v ruské bance
Na německém trhu ale bude velké množství odběratelů, kteří budou mít zájem terminály využívat pro zásobování stávajících zákazníků, a dosáhnout na kapacitu nemusí být snadné. Pokud bychom však přišli s návrhem zapojit se do investic – ale zatím jsem nezaznamenal, že by byl v tomto ohledu nějaký český subjekt aktivní –, mohlo by to zlepšit naši pozici.