Ubývá míst, kam mohou jet děti na tábor

Podle předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka je po republice okolo 1500 tábořišť, ale kvůli suchu a kácení lesů po kůrovcové kalamitě každý rok ubude 60 až 100 vhodných lokalit. Zoufalá situace je například na Vysočině, kterou kůrovec napadl nejhůře.

„Postupně ubývají místa, kam můžeme jezdit. A proto musíme více vytěžovat tábory, které máme, ale to naráží na ochranu přírodu a na zájmy zemědělců,“ řekl Právu a Novinkám Sedláček. Dodal, že přitom je mezi dětmi a mládeží o členství v Junáku nebo jiných organizacích velký zájem. Například Junák, tedy český Skaut, měl v roce 2013 48 098 členů, za deset let to už bylo 75 650 členů.

Nová místa na tábory se hledají jen těžko, protože nejlepší místa jsou u potoků a říček, ale tam v potenciálních záplavových zónách vznik nových tábořišť zakazuje zákon. Dovolena jsou pouze ta, která táborníci v minulosti už používali. „Místa, na kterých historicky tábory byly, jsou ale už vyčerpaná, a proto musíme jít do míst, která nejsou klimaticky příznivá, protože nejsou u vody a nedá se tam koupat,“ poznamenal Sedláček.

Situaci chtěli vyřešit poslanci, mezi kterými je řada skautů. Do nového vodního zákona, který se upravoval hlavně kvůli havárii na Bečvě a který Sněmovna přijala minulý týden, chtěli dát pozměňovací návrh, který by umožňoval stavět stanové tábory i v záplavových zónách. Ale neuspěli.

„Důvodem je, že ministerstvo životního prostředí plánuje úpravu aktivních záplavových zón formou vyhlášky. Je ale dohoda s ministry životního prostředí i zemědělství, že najdeme cestu, aby mohly být tábory i v záplavových zónách, kde historicky nikdy nebyly,“ řekl lidovecký poslanec David Šimek.

Jeho stranický kolega ministr životního prostředí Petr Hladík slibuje, že do roka úředníci sepíší vyhlášku, která půjde provozovatelům táborů vstříc. „Stanové tábory patří k našemu létu a české krajině, a proto bychom měli podpořit skauty a všechny, kteří dělají letní tábory, a neměli bychom jim házet klacky pod nohy,“ řekl Novinkám a Právu Hladík. Dodal, že ale povolit budování táborů v záplavových zónách přímo zákonem nebylo možné. „Musíme s tím nakládat citlivě. Nikdo nechce, aby se za prudkých dešťů v červenci tábor zaplavil a nebyla možná evakuace. Nesmíme k tomu přistupovat rigidně úřednicky, ale ani bezhlavě,“ podotkl ministr.

Podle Sedláčka by měly úřady vzít v potaz, že skauti na podobných místech táboří více než století. „Myslím, že jsme schopni posoudit nebezpečnost jednotlivých míst, a děláme to už sto let a není třeba, aby nás vodní zákon omezoval v tom, kde můžeme nebo nemůžeme tábořit,“ řekl Sedláček. Dodal, že statistiky úrazů dětí na táborech jasně ukazují, že provozovatelé táborů se chovají zodpovědně.

V otázce záplavových míst poslanci neuspěli, ale podařilo se jim do vodního zákona dostat alespoň výjimku pro tábory do 60 dětí pro nakládání s odpady. Vodohospodáři totiž do vodního zákona navrhovali, aby i stanové tábory musely vypouštět odpadní vody z kuchyní a toalet do jímek nebo čističek. S výjimkou pro menší tábory souhlasilo i ministerstvo. „Skauti dobře vědí, jak s odpady nakládat. Dělají latríny a zasakovací jímky a tento princip bude fungovat dál,“ poznamenal ministr.