Článek
To je případ i pětapadesátiletého Ivana z Prahy, který si před časem pořídil za peníze z prodaného domu po rodičích jednopokojový byt s lodžií. „Opravil jsem ho, zařídil a chystal se pronajímat minimálně za třináct tisíc měsíčně,“ řekl Právu.
Kdybych po nich chtěl plný nájem, zbylo by jim na život pár tisíc. Stát hodil starost o uprchlíky na občany
Pak ale přišel vpád Ruska na Ukrajinu a uprchlická vlna, která jen do Česka přivedla statisíce běženců. Ivan ubytoval v bytě Elenu z Charkova s desetiletou dcerou. Žena si po čase našla práci, aby nebyla tolik závislá na podpoře státu. Jako prodavačka v drogerii bere osmnáct tisíc čistého měsíčně.
„Do července stát přispíval solidárním příspěvkem devět tisíc korun. Přicházel jsem takto každý měsíc o čtyři tisíce, ale s tím jsem se smířil, oni jsou na tom hůř,“ vylíčil Právu pan Ivan.
Ministerstvo opět podpoří ukrajinské asistenty i jazykové vzdělávání Ukrajinců
Od července ale stát solidární příspěvky zrušil s tím, že uprchlíci budou peníze na své ubytování dostávat v rámci humanitární dávky a předají je pronajímatelům.
Pokud je byt v evidenci ministerstva práce, je to 3000 korun na osobu, maximálně pak 15 tisíc. Před časem došlo i ke zpřísnění původní humanitární dávky.
Ivan si myslel, že stát přispěje na bydlení částkou 6000 korun měsíčně, Elena přidá tři tisíce ze svého a bude to stejné jako dřív. Jenže chyba lávky. „Paní si zažádala, ale nic nedostala. Podle ministerstva práce je jejích osmnáct tisíc dostatečně vysoký výdělek, aby si bydlení platila sama,“ postěžoval si Ivan.
Na dávky ze sociálního systému, který je pouze pro zdejší občany, nemá paní Elena nárok. Přitom v Praze nájmy často vycházejí i na více než osmnáct tisíc měsíčně, které si Elena vydělá.
Stát přispěje na návrat domů
Uprchlíci z Ukrajiny si budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.
Budou se ale muset během příštího roku přeregistrovat, schválila vláda v novele zákona lex Ukrajina.
Novinkou je dotazník, který budou muset žadatelé o prodloužení ochrany vyplnit.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup ke zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Pokud se budou uprchlíci chtít vrátit domů, mohl by jim stát zaplatit jízdenky a ve výjimečných případech nouzové ubytování před vycestováním.
Pan Ivan měl tak na výběr. Buď uprchlici i s dcerou vystěhuje, nebo bude tratit ještě víc. „Domluvili jsme se na nájmu šest tisíc korun měsíčně. Každý měsíc tím ale přicházím o sedm tisíc. Kdyby měla Elena s dcerou platit plný nájem, zbylo by jim na život pár tisíc. Jinými slovy – stát hodil starost o uprchlíky na své občany,“ dodal.
Paní Elena přitom podle jeho slov zvažovala, že se vrátí domů. Charkov, odkud utekla, je ale dodnes terčem ostřelování.
Když se před časem na její situaci Právo zeptalo ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), doporučil jí změnit práci za lépe placenou.
Více než polovina Ukrajinců v Česku už čelila agresi, zjistil průzkum
