Článek
Klub SPD navrhl platy poslanců a senátorů nechat příští rok na stejné úrovni jako letos. Změna by se přitom měla týkat výhradně poslanců a senátorů. Členů vlády, prezidenta, soudců a dalších ústavních činitelů by se jednoroční zmrazení netýkalo.
„Je spravedlivé, aby v roce 2021 nedošlo ke zvýšení platů poslanců a senátorů a solidárně se podíleli na ekonomické realitě ČR v tomto roce,“ zdůvodnila SPD úmysl.
Podobný návrh v minulých dnech předložili Piráti, jenže na rozdíl od SPD má zahrnout také soudce a další špičky.
Piráti navrhují zmrazení platů politiků. Babiš je pro, Maláčové návrh na snížení má za nereálný

Novelu chtějí Piráti projednat ve zkráceném řízení, tedy během jednoho čtení. „Chceme mít jistotu, že se novela projedná ve Sněmovně co nejrychleji, aby mohla od ledna vstoupit v platnost,“ řekl předseda Ivan Bartoš. Dále dodal: „Začneme o záměru jednat se zástupci ostatních stran. Doufáme, že naši snahu s ohledem na krizovou situaci v zemi podpoří.“
Základní plat poslance a senátora činí 90 800 korun hrubého měsíčně a k tomu má nárok na 46 200 až 62 700 Kč v podobě náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Náhrady všech politiků také podléhají dani z příjmů.
Premiérovi náleží hrubý plat 243 800 Kč a 31 200 korun náhrad, prezident má nárok na 301 700 Kč a 281 700 korun náhrad.
V případě soudců plat činí od 88 800 do 185 700 korun hrubého podle délky praxe a úrovně soudu a všichni pak mají nárok na 5600 Kč náhrad.
Sázka do loterie
Předloha poslance Václava Klause (Trikolóra) počítala s tím, že by se zákonodárci vzdali svých platů v letošním druhém pololetí. Taková představa už ale padla. Návrh Sněmovna ani neměla na programu, přičemž další schůze začne až v polovině září.
Kritiku vyvolala svým nápadem Maláčová, která prosazuje změnu výpočtu platu ústavních činitelů. Zatímco nyní vychází z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ministryně chce příjmy špiček navázat na čtyřnásobek minimální mzdy.
Ta teď činí 14 600 korun, ale Maláčová zároveň navrhuje změnit i její konstrukci – činila by polovinu průměrné mzdy v zemi (tedy 17 tisíc z 34 077 korun). To by ale byl pro podnikatele těžko stravitelný meziroční skok v minimální mzdě. Kdyby takový nápad teoreticky prošel, přišli by v důsledku změny zákonodárci skoro o 20 tisíc korun hrubého základního platu měsíčně.
Maláčová chce snížit platy poslanců, ministrů i senátorů

Maláčová variantně navrhuje, stejně jako piráti a okamurovci, aspoň zmrazit platy ústavních činitelů i soudců na úrovni letošního roku.
Který z návrhů nakonec projde hlasovacím kolečkem, není jisté. Nejmenší podporu má – podle dosavadních vyjádření frakcí – právě návrh Maláčové, který hodlají podpořit pouze poslanci soc. dem.
Pro politiky přitom je debata o jejich vlastních příjmech nepříjemnou záležitostí, které by se nejraději vyhnuli. Kvůli obavám z veřejného mínění ale většinou návrhy na zmrazení v minulosti vždy prošly.