Hlavní obsah

Ubrat politikům? Ve Sněmovně je už čtvrtý návrh

Právo, ada, nig

Ve Sněmovně se roztrhl pytel s návrhy, jak před sněmovními volbami 2021 a v době koronavirové krize snížit nebo zmrazit platy politiků. K návrhu pirátských poslanců podpořených lidovci a STAN, nápadu Trikolóry a plánu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) ve čtvrtek přibyl čtvrtý. Tentokrát z dílny okamurovců.

Foto: Petr Horník, Právo

Jednací sál Sněmovny

Článek

Klub SPD navrhl platy poslanců a senátorů nechat příští rok na stejné úrovni jako letos. Změna by se přitom měla týkat výhradně poslanců a senátorů. Členů vlády, prezidenta, soudců a dalších ústavních činitelů by se jednoroční zmrazení netýkalo.

„Je spravedlivé, aby v roce 2021 nedošlo ke zvýšení platů poslanců a senátorů a solidárně se podíleli na ekonomické realitě ČR v tomto roce,“ zdůvodnila SPD úmysl.

Podobný návrh v minulých dnech předložili Piráti, jenže na rozdíl od SPD má zahrnout také soudce a další špičky.

Novelu chtějí Piráti projednat ve zkráceném řízení, tedy během jednoho čtení. „Chceme mít jistotu, že se novela projedná ve Sněmovně co nejrychleji, aby mohla od ledna vstoupit v platnost,“ řekl předseda Ivan Bartoš. Dále dodal: „Začneme o záměru jednat se zástupci ostatních stran. Doufáme, že naši snahu s ohledem na krizovou situaci v zemi podpoří.“

Základní plat poslance a senátora činí 90 800 korun hrubého měsíčně a k tomu má nárok na 46 200 až 62 700 Kč v podobě náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Náhrady všech politiků také podléhají dani z příjmů.

Premiérovi náleží hrubý plat 243 800 Kč a 31 200 korun náhrad, prezident má nárok na 301 700 Kč a 281 700 korun náhrad.

V případě soudců plat činí od 88 800 do 185 700 korun hrubého podle délky praxe a úrovně soudu a všichni pak mají nárok na 5600 Kč náhrad.

Sázka do loterie

Předloha poslance Václava Klause (Trikolóra) počítala s tím, že by se zákonodárci vzdali svých platů v letošním druhém pololetí. Taková představa už ale padla. Návrh Sněmovna ani neměla na programu, přičemž další schůze začne až v polovině září.

Kritiku vyvolala svým nápadem Maláčová, která prosazuje změnu výpočtu platu ústavních činitelů. Zatímco nyní vychází z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ministryně chce příjmy špiček navázat na čtyřnásobek minimální mzdy.

Ta teď činí 14 600 korun, ale Maláčová zároveň navrhuje změnit i její konstrukci – činila by polovinu průměrné mzdy v zemi (tedy 17 tisíc z 34 077 korun). To by ale byl pro podnikatele těžko stravitelný meziroční skok v minimální mzdě. Kdyby takový nápad teoreticky prošel, přišli by v důsledku změny zákonodárci skoro o 20 tisíc korun hrubého základního platu měsíčně.

Maláčová variantně navrhuje, stejně jako piráti a okamurovci, aspoň zmrazit platy ústavních činitelů i soudců na úrovni letošního roku.

Který z návrhů nakonec projde hlasovacím kolečkem, není jisté. Nejmenší podporu má – podle dosavadních vyjádření frakcí – právě návrh Maláčové, který hodlají podpořit pouze poslanci soc. dem.

Pro politiky přitom je debata o jejich vlastních příjmech nepříjemnou záležitostí, které by se nejraději vyhnuli. Kvůli obavám z veřejného mínění ale většinou návrhy na zmrazení v minulosti vždy prošly.

Výběr článků

Načítám