U zámku Jezeří vznikne jezero. Natočili jsme začínající unikátní proměnu lomu na Mostecku

Proměna rozlehlého území by se dala rozdělit do několika etap. První z částí již v minulosti byla rekultivována, a to s pomocí člověka. Další část se momentálně nechává volně rekultivovat přírodou, další kus území se promění po odjezdu těžařských strojů pravděpodobně v roce 2026.

Princip ekologické obnovy jako způsob rekultivace začíná být v České republice častější a častější a podle přírodovědce Michala Porteše má dvě velké výhody.

„Je to proces, který není finančně náročný jako klasická rekultivace, a zároveň to vytvoří ideální prostředí pro unikátní druhy živočichů a rostlin,“ vysvětlil Novinkám Porteš z Transformačního centra Ústeckého kraje spadajícího pod Agenturu ochrany přírody a krajiny.

Živočichové žijící v bývalých lomech jsou z velké většiny vzácní a podle přírodovědců často nikde jinde než v těchto oblastech v Česku nežijí. Naopak klasická rekultivace je prý z oblastí spíš vyhání.

„Klasická rekultivace, to znamená provedení umělého lesa, zemědělské rekultivace nebo hydrické rekultivace, má také své místo v obnově postižených oblastí. Je ale potřeba se přizpůsobit aktuálním trendům a poznatkům,“ vysvětlil Porteš.

„Když zakládáme umělé ekosystémy, tak nemají příliš společného s přírodními stanovišti. Ten les vypadá jinak než přírodní les. Je umělý, je v řádkách, je příliš hustý. V biotopech klasických rekultivací přežívá velmi málo a pouze běžné druhy živočichů. Klasickou rekultivací přijdeme o vzácnou přírodu, která tady momentálně žije,“ uvedl.

Plán rekultivace schválila vláda letos v červnu. Pověřila správní orgány k zahájení změny souhrnného plánu sanací a rekultivací lomu ČSA.

K tomuto řízení budou moci podávat účastníci řízení své připomínky, resp. požadavky. Někteří obyvatelé okolních obcí se například obávají, že namísto přírodní oblasti vznikne v bývalém lomu pouze holá step.

„Obec Vysoká Pec před schválením usnesení požadovala od ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu provést veřejné sezení, respektive diskusi s občany. Toto bylo provedeno a občanům byl vysvětlen záměr vlády. Ohlasy jsou jak pozitivní, tak negativní,“ sdělil Novinkám Milan Čapek, nezávislý starosta obce Vysoká Pec, do jejíhož území lom zasahuje.

„Samozřejmě Obec Vysoká Pec uplatní i své požadavky. Jaké přesně to budou, v tuto chvíli není jasné, protože vzejdou až z usnesení zastupitelstva obce Vysoká Pec. K dnešnímu dni obec neobdržela žádné oznámení o zahájení tohoto řízení, takže předpokládáme, že podklady se teprve zpracovávají,“ dodal Čapek.

„Tady v tom území nikdy nebude řepkové nebo kukuřičné pole. A to je jeho výhoda. To, že některé oblasti zde zarůstají pomaleji a připomínají step, je pravda a je to to nejdůležitější, co se tady děje. To území je na živiny chudší a v chudších stanovištích, které zarůstají pomaleji, žijí ti vzácní živočichové,“ řekl Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Přiznává ale zároveň, že les vyroste v místech, kde se drží voda, ale zůstanou zde i území, která nezarostou, nebo zarostou velmi pomalu.

„Území bude mít charakter mozaiky a bude pestré. Pestrost je tady velmi důležitá, protože když tvoříte pestrou krajinu, může tam žít mnoho druhů a živočichů,“ dodal.

Již nyní v místě žije široká škála živočichů a rostlin. „Přes 170 jich je zákonem zvláštně chráněných, to znamená že jsou uvedeny v kategorii ohrožených. Hlavní významnou skupinou jsou zde ptáci, motýli nebo různé druhy blanokřídlého hmyzu,“ popsal zaměstnanec Transformačního centra Ústeckého kraje.

Z ptáků je to například linduška úhorní nebo bělořit šedý. „To jsou dva druhy, které už nikde jinde nežijí, pouze v těch bývalých velkolomech. Zrovna tady mají zhruba třetinu své republikové populace,“ doplnil.

„Dále je to třeba konipas luční, bramborníčci, běžně tu žije i slavík modráček. Dále skokani skřehotaví, kuňky i čolci. To území je opravdu bohaté. Bohatost na druhy je opravdu důsledkem pestrosti prostředí,“ potvrdil Porteš.

Proměňované území má rozlohu zhruba 11 kilometrů čtverečních, drobné úpravy ale přece jen bude nutné provést. „Budeme provádět malé dílčí zásahy, které jsou spojeny především s tím, že tady chceme chránit druhy, které jsou vázané na jednotlivá sukcesní stadia,“ řekl přírodovědec.

Jezero v prostoru bývalého lomu má začít vznikat po opuštění zbylé části lomu. Napouštět se má roky pomocí přirozeného hydrobiologického přítoku skrze Krušné hory. „Vody pochází z krušnohorských rašelinišť a Krušné hory je filtrují,“ nastínil Porteš.

„Přítok je tady velmi silný. Kdyby to těžaři neodčerpávali, tak se jezero začne velmi rychle plnit. Takže to bude hlavní zdroj vody. Žádné umělé zavádění vodních toků nebo čerpání tady zatím plánované není. To je velmi finančně náročné,“ doplnil.

Umělá tvorba velkých jezer nemusí být podle přírodovědce vždy ta nejlepší. „Způsobuje veliké odpary. Jezero se bude napouštět přirozeně, tak se i přirozeně najde hladina, ta bude odpovídat množství srážek, které přitečou do té lokality, a zároveň i množství, které se odpaří,“ poznamenal.

Nebude tak podle něj docházet k tomu, co se děje v nedalekém Mosteckém jezeru, kde se ročně vypaří půl metru až metr vody a je potřeba ho dotovat.

Těžba ale podle předpokladů poběží až do roku 2026.„My jsme vyšli vstříc požadavkům ochránců přírody a přenecháváme zhruba desetiprocentní část těm ohroženým a jedinečným druhům zvířat,“ řekl Novinkám technik rekultivací Jiří Křen ze společnosti Sev.en Energy, která těžbu v území provozuje.

„Zhruba od sedmdesátých let minulého století se výsypky a lomy začaly dostávat do povědomí jako něco unikátního z hlediska přírody. Jinak celou dobu byla povrchová těžba hnědého uhlí symbolem devastace krajiny. Jako nevratný zásah to není vnímáno až od 90. let,“ připomněl Křen.