Článek
Badatelé budou mít v centru pro své výzkumy nejvýkonnější laser na světě, uvedl při slavnostní ceremonii manažer centra Roman Hvězda.
Vědci budou v centru při základním výzkumu poprvé zkoumat v laboratořích extrémní fyzikální jevy, například simulaci dějů uvnitř hvězd. Významně tak mohou přispět k vývoji kvalitních a levných protonových zdrojů k léčbě zhoubných nádorů, zkoumat vnitřní stavbu živých buněk nebo například simulovat a bádat o prostředí uvnitř obřích planet.
Superlaserové systémy, které se vyrábějí v zámoří, se do centra dovezou až příští rok. ELI bude plně uvedeno do provozu v roce 2018.
"ELI je založeno na nové technologii laserových systémů, které umožňují generování velmi krátkých pulsů - ty mají vysokou energii. Mohou tak přispět k vytváření nových experimentů," řekl Hvězda. V nadcházejících dvou letech je prý v plánu dokončit vývoj technologie a do speciálně upravených hal připravit systémy.
Laser s nejvyšší energií na světě
Účastníci slavnostní ceremonie si v pondělí prošli nejen administrativní budovu, která funguje již od léta, ale mohli se také seznámit s experimentální a laserovou technologií v jedné z hal ve vedlejším centru HiLASE. Za pomoci 3D brýlí a virtuální reality navštívili ostatní prostory a seznámili se s laserovými systémy a experimentálními prostory.
Jedním ze čtyř velkých laserů v ELI bude takzvaný 10-PW laserový systém, podle vědců laser s nejvyšší energií na světě. Vyvíjí ho americko-evropské konsorcium vedené firmou National Energetics se zástupci Fyzikálního ústavu. Další laserové systémy vyvíjejí v pražských laboratořích, centru ELI a Lawrencově národní laboratoři v kalifornském Livermore.
Nyní pracuje pro ELI kolem 280 lidí, z toho téměř tři čtvrtiny tvoří vědci a technici. Zhruba třetina jsou cizinci, například z Francie, Itálie, Německa, Indie, Kanady, USA a Číny. Kromě břežanského střediska Beamlines bude mít projekt další tři pracoviště. Dvě budou v Rumunsku a Maďarsku, umístění třetího ještě není jasné.