Článek
„Sledování to v žádném případě nebylo. Potvrdili to všichni utajovaní svědci, kteří tento monitoring prováděli. Všichni potvrdili, že se jednalo o formu obrany proti sledování,“ řekl novinářům před vstupem do policejní budovy v Praze Na Perštýně Pohůnkův obhájce Michal Hráský.
„Jejím účelem (obrany proti sledování) je zjistit, zda určitá osoba není sledována jinými subjekty. V tomto případě někým, kdo by mohl ohrozit zájem státu,“ podotkl advokát.
Samotný Pohůnek s novináři před výslechem nemluvil, na místo se dostavil s předstihem a na advokáta čekal už ve vestibulu policejní budovy.
Pouze plnil rozkazy
Jak Hráský uvedl, jeho klient prý přijímal rozkazy pouze od svých nadřízených, s šéfkou kabinetu premiéra Janou Nagyovou, dnes Nečasovou, nepřišel do styku.
„On se podílel (na monitoringu) tak, že obdržel rozkaz a ten samý rozkaz dal svému podřízenému, který ten samý rozkaz zase předal konkrétním osobám, které pak už monitoring prováděly,“ vysvětlil Hráský postup zpravodajců.
V říjnu a listopadu, kdy měl Pohůnek rozkazy ohledně monitoringu Nečasové dostávat, vedli vojenské zpravodajství postupně generálové Ondřej Páleník a Milan Kovanda.
Samotný Pohůnek proto chce klást policii vlastní otázky. „Chceme se ptát, co bylo činností vojenského zpravodajství, kdo dával ty úkoly, k čemu ty úkoly směřovaly a jaký je rozdíl mezi sledováním a obranou proti sledování. Když pominu utajované svědky, nikdo zatím nevysvětlil veřejnosti, jaký je v tom rozdíl,“ dodal Hráský.