Článek
Není jasné, zda za to může nekvalitní výuka ve školách, zhoršující se studenti, anebo těžší státní testy. Podle odborníků za tím mohou být i chytáky v zadáních a víc stresu při vyplňování. „Dětem chybí základní matematické dovednosti,“ řekl Jiří Zíka, odvolaný šéf Cermatu. Tato instituce maturity připravuje. Poukázal na úlohu, kterou dostali deváťáci u státních přijímacích zkoušek.
Příklady nejsou náročné, ale zadání je netypické
„Během hodiny prodá farmář na trhu dvě pětiny brambor. Vyjádřete zlomkem, kolik brambor mu po hodině zbyde. Tuto otázku správně zodpovědělo jen 27 procent žáků,“ zdůraznil.
„Děti za to nemůžou“
Jenže mnozí žáci a s nimi rodiče se spíš ptali: proč do počítání brambor cpou hodiny, není v tom chyták?
Podle Zíky problém tkví v tom, že učitelé v ZŠ nemají dost času, aby s dětmi probrali základy. „Děti za to nemůžou. Na středních školách už ty základy nedoženou,“ uvedl.
Nicméně studenti i někteří odborníci si často stěžují, že na vyplnění testů je málo času, a tak se studenti pod stresem nedokážou soustředit, zmatkují nebo pálí odpovědi od boku. Množí se i stížnosti, že testy jsou pořád těžší.
Zákon Cermat nenutí, aby byly testy během let srovnatelné. Několikrát se i obsah testů měnil. Například přede dvěma lety se v češtině začala nově ověřovat znalost odborných pojmů, což se projevilo zvýšením počtu neúspěšných. Letos bylo propadlíků z češtiny, z níž se maturuje povinně, už 10,5 procenta. Ještě v roce 2015 jich ale bylo „jen“ 6,5 procenta, hned rok nato se však neúspěšnost vyhoupla o dva procenta.
Cermat změnu připisuje tomu, že se změnily znalostní požadavky. Studenti museli nově znát zpaměti například pojem epizeuxis (opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši). Úlohu s určením epizeuxise nezvládly dvě třetiny maturantů. Dříve přitom Cermat význam odborných pojmů v testech vysvětloval.
V matematice se zase zvýšil počet otevřených úloh, u kterých nestačí zaškrtnout jednu z odpovědí, ale je třeba se nad nimi zamyslet. I kvůli tomu se výsledky z matematiky nezlepšují, ačkoli se na ni dává čím dál víc gymnazistů, kteří nemají s počty takové potíže jako studenti ostatních oborů.
Nevyznají se v zadání
Navíc jsou prý formulace v zadáních pro některé matoucí. „Co se týká náročnosti příkladů, nejsou z hlediska výpočtů složité. Myslím si, že by to měl středoškolák dát. Ale zadávají příklady netypicky tak, že se žáci nejdříve musí v zadání zorientovat, než vůbec začnou počítat,“ řekl Právu Pavel Žemlička, ředitel Střední průmyslové školy v Ostrově na Karlovarsku. „Učíme je běžné postupy a výpočty – a tady už to musí nějakým způsobem pospojovat,“ dodal.
Přizvukuje mu Tomáš Feřtek ze spolku pro informace ve vzdělávání EDUin, podle kterého jsou testy z češtiny rok od roku těžší.
„Není těžší to, co zkoušejí, až na ty akademické pojmy. Ale zhoršuje se to, jak se ptají. Já jsem cholerický a skončím u třetí otázky. Často se ptají na úplnou banalitu, ale než rozklíčuju, co po mně chtějí, tak na tom ztratím strašnou spoustu času. A co teprve lidi, kteří nejsou zvyklí hodně číst? Najděte tři podstatná jména, která nejsou středního rodu. Cože? A střední rod samozřejmě umím poznat,“ řekl Právu.
Podobně hovoří i gymnazisté „Obtížnost maturitní zkoušky z matematiky vidí naši studenti ne v tom, že by byly otázky těžké, ale že mají na vypracování testu málo času. Pracují prý pod časovým tlakem a nemají čas si pořádně zadání přečíst a rozmyslet, jak jsou zvyklí,“ řekl Právu ředitel Gymnázia Cheb Jaroslav Kočvara.
Nad náročností testů kroutí hlavou i studentka z Břeclavi. A může srovnávat. „Dělali jsme didaktické testy z předchozích let a musím říci, že jsou stále těžší. Zatímco předloňskou češtinu jsem napsala na 90 procent, letošní mám na 80 procent. Spolužák dělal státní maturitu z matematiky na dvojku a školní zvládl na jedničku, přičemž ta školní je o poznání těžší,“ řekla Právu.
Na tom, že byl test těžší než loni, se shodla i drtivá většina studentů v dotazníku České středoškolské unie.
Lamentování nad úrovní vzdělanosti mládeže zaznívají v každé generaci a těžko se vyvracejí. Avšak společnost Kalibro zveřejnila přede dvěma lety výsledky unikátního rozsáhlého testování, které dosvědčují, že mladí si vedou o něco lépe než generace před nimi.
Kalibro otestovalo žáky ze stovky škol. Šlo o stejné školy, které totožné testy vyplňovaly před deseti a dvaceti lety. Ukázalo se, že žáci 9. tříd získali víc bodů v matematice, přírodovědných základech i v češtině. Oproti generaci svých rodičů se výrazně zlepšili v angličtině.
„Zajímavé je, že některé školy se výrazně zhoršily, jiné zase zlepšily. Ale třeba i na školách, kde se děti zlepšily o 20 procent, bylo vedení těch škol přesvědčeno, že děti jsou méně vzdělané než dříve. Je tedy možné, že je to víceméně stejné, jen ti učitelé si myslí něco jiného,“ komentoval to Feřtek.