Článek
Pojišťovny dnes hradí pouze chirurgický zákrok, který je podle pacientů ve výsledku nákladnější. A i odborníci připouštějí, že debata o proplácení šetrnějších metod je namístě.
Jedním z takových pacientů je Michal N. z Prahy, jehož identitu redakce Práva zná a který se se svými peripetiemi ohledně křečových žil svěřil na sociální síti.
Operace, či laser?
„Křečové žíly jdou odstranit buď operačně, nebo například laserem. Operace ale vyžaduje hospitalizaci, předoperační vyšetření, anestezii, pooperační péči a následná pracovní neschopnost je čtyři až šest týdnů. Existuje také vyšší riziko pooperačních komplikací, například hematomy nebo trombóza,“ napsal Michal.
„Oproti tomu endovenózní laserová terapie je ambulantní zákrok bez hospitalizace, který trvá zhruba třicet minut. Celkové náklady jsou asi patnáct až dvacet procent částky vynaložené na klasickou operaci,“ míní mladý muž. Laserovou operaci pojišťovny nehradí, pacient zaplatí zhruba dvacet tisíc za jednu nohu.
„Jedinou hrazenou variantou je tedy klasická operace, která je minimálně pětkrát dražší, pro pacienta horší a vlastně horší i pro státní kasu,“ postěžoval si Michal.
„Protože člověk je až jeden a půl měsíce na neschopence. Není naše zdravotnictví nastavené tak, že by pojišťovna měla hradit nejlevnější variantu zákroku?“ dodal Michal.
Pojišťovny si ovšem samy seznam léčebných výkonů, které proplácejí, upravovat nemohou a odvolávají se na ministerstvo zdravotnictví. „Odstranění křečových žil laserovou metodou pojišťovny zatím hradit nemohou, protože tento zákrok ministerstvo zdravotnictví dosud nezařadilo mezi výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ řekla Právu Lucie Krausová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Seznam plně hrazených zdravotních výkonů vydává ministerstvo každoročně ve vyhlášce.
Podobně mluví i Jan Mates, mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny. „Výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou stanoveny právním předpisem, tzv. Seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který je vydáván každoročně. Zařazení nových zdravotních výkonů do seznamu se provádí na žádost odborných společností,“ řekl Právu Mates.
Z odborného hlediska nelze říci, že všechny nové postupy jsou jednoznačně lepší
Vojenská pojišťovna podle něj hradí dvanáctkrát za rok tzv. sklerotizační léčbu, která se používá u lehčí formy křečových žil. „Sklerotizace se provádí i u některých druhů varixů, žilních spojek nebo reziduí po operaci varixů. V tomto případě je léčba pojišťovnou hrazena až 24x za jeden rok,“ dodal Mates.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová Právu ale řekla, že v některých případech může pacient získat zdarma i léčbu, kterou pojišťovny neproplácejí, takovou situaci ale musí posoudit příslušní lékaři.
„Pokud by zdravotní stav pojištěnce neumožňoval provedení zdravotního výkonu, který je plně hrazen ze zdravotního pojištění, a poskytnutí standardně nehrazených zdravotních služeb by bylo jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, což by měl určit ošetřující lékař, mělo by být po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny uhrazeno i takovéto vyšetření, které je jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené,“ uvedla Štěpanyová.
Resort je otevřen jednání
Ministerstvo by podle ní mohlo začít s pojišťovnami jednat o změně, pokud by dostalo zelenou od odborných společností. „V případě, že by odborná společnost ministerstvu předložila analýzu nákladové efektivity, ze které by vycházelo, že operace laserem je nákladově efektivní, samozřejmě bychom začali jednat se zdravotními pojišťovnami o zahrnutí této metody do úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla Štěpanyová.
A právě Debra Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti, která se žilními onemocněními zabývá, připustila, že jednání o změně je možné. „Je pravda, že by plátci zdravotního pojištění měli provést analýzu, nakolik je ambulantní zákrok úsporou a eventuelně i ten pak hradit. Problémem ale v tomto případě je fakt, že ambulantní zákroky se dělají často i z důvodů kosmetických, a tam je platba pacienta namístě,“ řekla Právu Karetová.
Podle ní by dnes už většina pacientů volila šetrnější techniku zákroku. „Z odborného hlediska nelze říci, že všechny nové postupy jsou jednoznačně lepší oproti klasické operační technice. Jsou jistě pro pacienty komfortnější. Ale pro každého nemocného je nutno volit individuálně, dle rozsahu a typu postižení. Samozřejmě je pravdou, že většina pacientů s varixy je v současnosti léčitelná těmi novějšími – miniinvazivními, pojišťovnami nehrazenými – postupy,“ uvedla lékařka.