Článek
Rodina ven do zahrady nevychází a zalarmovala i sousedy, kteří kroutí hlavou nad tím, že mají také trávník tak blízko domu rozrytý, i když pozemky vymezují ploty.
Přijíždí jedno auto městské policie, záhy druhé. „Támhle někde je bachyně a má asi pět mladých,“ ukazuje do hustého podrostu syn Jan Číhal, jenž patří ke starousedlíkům.
Zvířata u městské zástavby cítí, že se jim nic moc nestane
Divoká prasata se stahují až k rodinným domům i na okrajích Prahy i dalších měst. Při podrobnějším pohledu je to ale vlastně obráceně.
Střílet v městské zástavbě nelze
„Je pravda, že v této části Černošic ještě před několika desítkami let žádné rodinné domy nebyly, jen louky, lesíky, bažiny, pastviny. Pamatuji, že i tahle parcela patřila do honitby. Jenže když teď volám myslivce, odmítají sem přijet s tím, že je to už zástavba rodinných domů a zahrada a v té je odstřel nemyslitelný,“ vysvětluje paní Číhalová. Přivolala městské černošické strážníky. Ani oni nevědí, co s tím, nemají na to vybavení ani postupy.
Nedávno divoké prase pochodovalo po železničním mostě přes Berounku, než ho srazil rychlík. Jindy zase vyděsilo pejskaře.
„Nedávno kolegové řešili divočáka u nedalekého kempu. Tam byl odstřelen, protože byl v odlehlejší části. Jenže tady nevíme, co máme dělat. Střílet v zástavbě nemůžeme, uspávací prostředky nemáme a pistole na prase stejně není zrovna nejlepší,“ uvažuje mladší ze strážníků. Ten starší má v ruce desky s tužkou. „Uděláme záznam o tom, že nám paní volala,“ dodává.
Přípravky jsou běžně v prodeji
„Na odboru životního prostředí mi řekli, že je to věc vlastníka pozemku, aby si ho zabezpečil. Pak se mi dostalo pár dobrých rad, třeba ať udělám cestu z mrtvých ryb, a tak prasata vyvedu ven, tedy do ulice,“ krčí rameny Číhalová.
Místní myslivci jí prý poradili, ať do místa hodí pár dělbuchů. „Taky dobrý nápad. Pak někdo zavolá policajty na mě, že si tu dělám ohňostroj, anebo prasata vyletí na ulici a někomu ublíží nebo udělají škodu,“ uvažuje zjevně nešťastná paní.
Určité zklidnění nakonec přinesla rada po telefonu od známého, který bydlí za skálou. „Kupte si odpuzovače na divoká prasata. Je to běžně k dostání, dává se to do koulí z montážní pěny. Vše je v návodu. Tím vymezíte prostor zahrady a toho zbytku lesíku, co je na pozemku. Když to funguje u silnic, bude to fungovat i tady. Jak prasnice přišla, tak odejde,“ říká cestovatel a znalec české krajiny Rudolf Bárta z Vraného nad Vltavou.
Lidé se bojí zbytečně
Podle hajných lze na pozemku umístit odchytové klece s návnadou. Klece mohou nastražit a prase odvézt myslivci.
Podle Bárty se lidé bojí zbytečně. Zdůrazňuje, že prasata přes den zalezou a aktivní jsou spíše v noci. Sama od sebe nezaútočí. Když na ně vletí pes, tak to je pak ovšem jiná.
„Neděje se to proto, že se prasata přemnožila, ale proto, že prasata ani další zvěř už nemají v lese prostor, klid k životu. A tak se stahují k městské zástavbě, kde cítí, že se jim nic nestane. Jako by věděla, že tam po nich nikdo střílet nemůže, ani myslivci,“ uzavírá Bárta.