U Dolní Lutyně, kde má stát gigafactory, je území cenné v rámci celé Evropy, říká zoolog

Zoolog z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Lukáš Choleva, který toto vzácné území roky monitoruje, to vnímá jako rozhodnutí, které porušilo dřívější dohody a nemělo podle něj vůbec vzniknout.

Proč je důležité tuto lokalitu zachránit?

Již jen letmým pohledem do mapy, třeba i ze vzdálenějších Čech, je na první pohled vidět, že jde o území, které je protiváhou okolních ploch na Ostravsku a Karvinsku. Tedy těch ploch, které člověk silně pozměnil hutní výrobou a těžební činností.

O to více jsou v tomto regionu lidé pochopitelně vnímavější k dalším výrazným zásahům do přírody a logicky požadují ochranu zbytků volné krajiny právě jako protiváhu území industriálně znehodnoceného.

Navíc údolní niva řeky Olše ve Věřňovicích a Dolní Lutyni není jen významným krajinným prvkem, který je ekologicky a esteticky hodnotný, ale přispívá i k udržení stability tamní přírody.

Jak to přesně myslíte?

Údolní niva řeky Olše zajišťuje retenci vod po deštích, může tudy projít povodňová vlna, je stanovištěm a biokoridorem pro mnoho druhů živočichů, ale slouží i k rekreaci a odpočinku obyvatel. Navíc je zde i polní rostlinná výroba. Niva řeky Olše zajišťuje i produkci štěrkopísku či skleníkových rajčat, ale v rozumném rozsahu.

Její funkce je prostě komplexnější. Podle mě jde tento plán státu proti vládním efektivním krokům na ochranu pozemků pro zemědělskou činnost, právě například pro udržení strategicky důležité potravinové soběstačnosti.

Může výstavba gigafactory ohrozit tamní živočichy?

Na místních polích se vyskytují stále vzácnější druhy ptáků. Objevují se zde skřivani polní, čejky chocholaté, strnadi, ale i draví ptáci jako motáci a další druhy. Ptáci tak v Dolní Lutyni a Věřňovicích tvoří bohaté společenstvo a stavba továrny je významně ohrozí.

Můžete být konkrétnější?

Ptáci polí a remízků jednoduše přijdou o svá stanoviště. Ty nedokážeme nahradit ani kompenzovat. Mám na mysli hnízdiště, dále místa, kde nocují, kde vyvádějí svá mláďata, kde si hledají potravu a kudy protahují.

Odborné publikace z celého světa jednoznačně prokazují významně škodlivý vliv na ptáky v podobě světelného smogu a hluku. Bude to mít dopad i na jarní migrace a tahy ptáků nebo ptačí druhy žijící a hnízdící v korunách stromů.

Žijí zde i jiní vzácní živočichové?

Dalším lokálně se vyskytujícím druhem v rámci území soustavy Natura 2000, které jsou ve Věřňovicích hned dvě, je kuňka žlutobřichá. Je to drobný obojživelník otevřené krajiny. Rozmnožuje se v kalužích a mělkých tůních s minimem vodní vegetace nebo i bez ní.

My jsme regulací Olše, a tím likvidací drobných štěrkových tůněk v dříve meandrujícím korytu řeky, vyhnali tento druh do zemědělské krajiny. Proto typicky náhradním biotopem je mělká kaluž na nezpevněné cestě či zavodněná vyjetá kolej traktorem na poli či louce.

Jednotliví jedinci kuněk žlutobřichých navíc střídají svá stanoviště a polní krajinou neustále migrují. Stavba továrny jim sebere životní prostor, odvodní krajinu, uzavře je do izolovaných populací, kde jim pak bohužel hrozí až zánik. Lokalita je významná i výskytem brouka páchníka hnědého.

Jak jsou tito živočichové chráněni zákonem?

Právní ochrana těchto živočichů je robustní a podléhá jak české, tak evropské legislativě. Členský stát Evropské unie je v první řadě povinen zajistit ochranu lokalit soustavy Natura 2000.

Poškozením předmětu ochrany je stát povinen přijmout aktivní opatření, která povedou k nápravě. A to i za cenu vysokých finančních nákladů. Jinými slovy, argument, že to bude drahé nebo technicky náročné tyto živočichy ochránit, nebude Evropská komise akceptovat.

Chci také připomenout, že ochranu obou věřňovických evropsky významných lokalit navrhlo před lety skutečně široké konsorcium odborníků. Kvalitu návrhu stvrdila sama Evropská komise a poukázala tak na to, jak skutečně cenná tato území, nazvaná Heřmanský stav – Odra – Poolší a Niva Olše – Věřňovice, svými přírodními hodnotami jsou. A to nejen v Česku, ale i evropském prostoru.