Článek
Nejvyšším ústavním činitelem, který se letos tradiční piety před budovou rozhlasu účastnil, byl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), jemuž sekundoval šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Nechyběli zástupci armády, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), či slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss.
Kubera v projevu připomněl současné hrozby jako rozpínavost Ruska, nejednotu evropských zemí i migrační vlnu. Zmínil rovněž nezanedbatelnou roli rozhlasu v historických milnících Československa.
Vondráček rovněž připomněl roli rozhlasu coby necenzurovaného média a zdůraznil, že základním předpokladem demokracie je svoboda slova. „Svoboda a vlastenectví, různost a jednota,” pojmenoval Vondráček postuláty, na nichž je podle něj třeba stavět.
Invaze armád byla před listopadem 1989 prezentována jako bratrská pomoc proti kontrarevoluci, kterou ze sovětského pohledu znamenal pokus reformních komunistů nastolit v tehdejším Československu „socialismus s lidskou tváří”.
Sověti se rozhodli jakékoliv snaze o rozdrobení východního bloku zabránit, k čemuž jim jako záminka posloužil tzv. zvací dopis, který tehdejšímu generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Leonidu Brežňevovi adresovali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak.
V noci z 20. na 21. srpna pak v rámci operace s krycím názvem Dunaj obsadily Československo jednotky pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, Maďarska, Bulharska, Polska a NDR).
Od vpádu vojsk Varšavské smlouvy uplynulo půlstoletí. Sověti nás chtěli „zachránit“ |
Rok po srpnové okupaci odstartovaly masové protirežimní protesty. Vyžádaly si pět mrtvých |
Do konce roku 1968 zemřelo v souvislosti s okupací 137 lidí. Celkově se počet obětí vyšplhal na 400.
Krveprolitím skončilo i první výročí okupace, kdy se protestující veřejnosti postavily československé bezpečnostní složky.