Článek
Atentát podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) ukazuje, že je třeba stavět na odvaze, statečnosti, solidaritě, ochotě pomáhat k druhým, zastávat se slabších. „Špatné jsou hodnoty, které vedou k nenávisti, k šikaně. Na tom dobré dílo nepostavíte,“ řekl Bartošek.
Kdyby se zrůdný projekt německé třetí říše povedl, nejspíš bychom tu dnes podle Bartoška nebyli. A třetí říši pomohla porazit i operace Anthropoid, „Statečnost jednotlivců mnohdy přinese svobodu národům,“ uvedl. Podle něho totéž platí pro současnou Ukrajinu. Nelze ustupovat silnějšímu kvůli pohodlnosti. „Nepovede to k míru, bude to bráno jako slabost, jako důvod k tomu, aby tyto země byly posléze napadeny. Diktátoři nerozumějí dialogu, jenom síle,“ doplnil Bartošek.
Vzpomínkový akt při příležitosti Operace Anthropoid a útoku československých parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
I podle primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) trvá naléhavost hrdinů, kteří bojují proti totalitě a proti zlu. Každodenně se nyní podle něho rozhodujeme, zda Ukrajině pomáhat. „Před pár lety, když nebyla válka v Evropě, mohli jsme říkat, že už nikdy nedopustíme, aby se něco podobného stalo. Stačilo, aby uplynulo pár let. Člověk by řekl, že se lidstvo poučilo, bohužel jsme nepoučitelní. Tentokrát zločinec nesídlí v Berlíně, ale je v Moskvě,“ uvedl na dotaz redakce Pospíšil.
Podle něho jsme opět v situaci, že buď budeme ustupovat, nebo pomáhat. „Myslím, že ta historická paralela je strašně přesná. Po 82 letech je příběh stejný: svobodná země napadená agresorem, který nemá k útoku žádný důvod, pouze záminky,“ poznamenal náměstek.
Přenositelná zkušenost?
K soše parašutistů opět přišla Dagmar Raupachová, příbuzná Josefa Kubiše. Vzpomínání je podle ní jediný způsob, jak Kubišovi, Gabčíkovi a celému národnímu odboji poděkovat. „To je to jediné, co můžeme udělat. Potom si myslím, že každý by si sám pro sebe měl uvědomit, co je důležité nejen pro vlast, ale celkově. Doba je velice komplikovaná a doufám, že ty zkušenost nebudeme muset prožít na vlastní kůži znovu,“ dodala Raupachová.
Heydrichův automobil byl vrženou pumou poškozen v Kichmayerově ulici v Holešovičkách.
Dosud myslela, že zkušenost s atentátem, o němž se dlouho informace zamlčovaly, je přenositelná z generace na generaci. Nyní si tak už jistá není. Přesto je třeba působit hlavně na mladou generaci. Když se atentát před dvěma lety při 80. výročí rekonstruoval, přišly do Heydrichovy zatáčky celé školy. U letošního pietního aktu zástupci nejmladší generace chyběli.
Po atentátu na Heydricha bylo v roce 1942 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava vyhlášeno stanné právo a počet všech obětí takzvané druhé heydrichiády se odhaduje na více než 2000, včetně sedmi parašutistů, kteří zahynuli v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. K tomuto číslu je nutné přičíst i téměř 3000 židovských občanů odeslaných během tohoto období ve třech transportech do vyhlazovacích táborů.
Popravy Čechoslováků v Mauthausenu. Šlo o čirou mstu, říká historik
