Článek
„V demokratickém právním státě, v němž jsou si všichni lidé rovni, nelze obecně bez dalšího přikládat vyšší váhu výpovědím policistů jako příslušníků mocenských složek oproti výpovědím jednotlivců, vůči nimž jsou policejní či jiné státní pravomoci vykonávány,” rozhodl senát se zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou.
Incident se odehrál v roce 2013 v Praze. Dva revizoři přistihli v tramvaji černého pasažéra, který jim neprokázal totožnost a po přivolání policistů se dal na útěk. Našli jej v křoví a odvezli na služebnu. Později si muž stěžoval na chování policistů i revizorů, například tvrdil, že jeden revizor jej fyzicky napadl a vzal mu diktafon, na který si celý incident nahrával, a také že se revizoři snažili smazat data z jeho mobilů, zatímco policisté tomu jen přihlíželi. Postrádal prý také obálku s 10 000 Kč.
Většina mužových tvrzení se neprokázala, a sám byl proto odsouzen za křivé obvinění ke dvěma rokům vězení. Jedinými přímými důkazy však byly svědecké výpovědi zúčastněných policistů a revizorů, jejichž věrohodnosti justice podle ústavních soudců nevěnovala dostatečnou pozornost. Verze policistů a revizorů se obvodnímu soudu prostě jevila pravděpodobnější a reálnější.
Vina musí být prokázána mimo pochybnost
Justice také nedbala na presumpci neviny a zásadu, podle níž je v pochybnostech nutné rozhodovat ve prospěch obžalovaného. "Z napadených rozhodnutí obecných soudů přesvědčivě nevyplývá, že by vina stěžovatele byla prokázána mimo jakoukoli rozumnou pochybnost, tedy s tím nejvyšším možným stupněm jistoty, který lze od lidského poznání požadovat," stojí v nálezu.
Související téma:
Ústavní soud
Ani vysoký stupeň podezření sám o sobě nemůže být zákonným podkladem pro odsuzující výrok, zdůraznili ústavní soudci. Obvodní soud pro Prahu 6 musí případ znovu projednat a bude vázán názorem ÚS.