Tušl vyvázl ze stíhání za video v Terezíně

„Věc je pravomocně skončená tak, že trestní stíhání bylo zastaveno. Tedy ne že by to nespáchal, ale ve vztahu k jiným trestním řízením to bylo podružné. Trest, k němuž by mohlo trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl obviněnému pro jiný čin již uložen v jiném řízení,“ řekl Právu mluvčí Okresního soudu v Litoměřicích Jiří Šlapal.

Tato stíhání tak sice skončila, ale protože by mu hrozil nízký trest, když už jiný dostal za obdobné trestné činy. Muži, kteří na videu působili s Tušlem – Zdeněk Masár a Jaromír Bester – si od soudu odnesli deseti- a osmiměsíční podmínku.

Muži ve videu z října 2021 hovořili o holocaustu, přičemž Tušl jej přirovnával k migrační krizi, protipandemickým opatřením a sněmovním volbám. Vysílal to na svém Facebooku.

Podle serveru iDnes.cz by se však Tušlův patnáctiměsíční trest měl ještě rozšířit na celkem 25 měsíců kvůli verdiktu Obvodních soudů pro Prahu 8 a 9. Ty rozhodly o přeměně jeho starších podmínek za neplacení alimentů na dceru a nebezpečné vyhrožování bývalé přítelkyni. Jde však zatím o nepravomocné rozhodnutí, proti nimž podal dezinformátor stížnost.

Tušl začal vysílat v době pandemie covidu a působil hlavně ve dvojici s Tomášem Čermákem. „Nabyli nějaké sledující a následně začali sbírat peníze na účet. Podle mých informací pocházejí z prostředí slávistických chuligánů Tribuny sever, byť nikdy netvořili hlavní jádro,“ řekl odborník na dezinformační scénu Jan Cemper.

Fenomén internetových aktivistů, kteří svá živá vysílání iniciují přes Facebook a skrze ně šíří dezinformace a sbírají podporovatele, se podle odborníka na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše rozšířil nejvíce v covidových dobách, ale přetrvává dodnes. „Průkopnicí v tomto byla Jana Peterková a pak se začali objevovat další jako Tušl, Pavel Zítko a jiní. Vyprofilovali se na tom, že jim vadily vládní zásahy během covidu a také že se vymezovali proti očkování,“ uvedl Mareš.

„Nebyli zpočátku vázáni na nějaké politické síly, ale velice rychle už v únoru 2022 se přeorientovali z covidové agendy na podporu Ruska. Stali se více političtí ve smyslu, že se začali přiklánět k některým ideologickým vzorům, tradičnímu českému rusofilství a dalšímu,“ upřesnil.

Tušl za mřížemi skončil kvůli nenávistným výrokům o Ukrajincích ve videích, která kolovala po sociálních sítích. Podle říjnového rozsudku Okresního soudu v Kladně dehonestovali Ukrajince a vybízeli své posluchače k projevení nenávisti a odporu vůči nim.

„Když video pustíte mezi lidi, ztrácíte nad ním kontrolu. Nevíte, kdo se na to podívá a co z toho vyzobne. Stačí, aby se našel jeden, který to přetaví v něco dalšího, a je problém,“ řekl tehdy soudce Vít Sochovský.

O dalších pět měsíců se Tušlovi zpřísnil trest po verdiktu soudu kvůli telefonickému vydírání ženy, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům a archivovala jejich videa.

Vyhrožoval také strážníkovi rozšlapáním hlavy a „rozsekáním do sra**k“ kvůli tomu, že po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru.

„Myslím si, že radikalizovaný je. Vybízel k velmi razantním řešením, která nejsou v souladu s hodnotami demokratického ústavního státu. Ale není za ním nějaká pevná ideologie. Jeho projev je založen na nenávistných výpadech, na provokacích a na tom ukázat osobní převahu nad těmi, proti kterým útočí,“ konstatoval Mareš.

Poukázal na další aktivity, které Tušl propojoval s přímými výhrůžkami, přičemž postupně ztrácel zábrany. Souvisí to také s dalším trestem, který Tušlovi hrozí za to, že v zimě 2021 obtěžoval šéfa České lékařské komory Milana Kubka a epidemiologa Jaroslava Flegra. Za nebezpečné vyhrožování mu hrozí osm měsíců vězení. Hlavní líčení odročil Obvodní soud pro Prahu 8 na 7. června.

„Na dezinformační scéně se nejvíce proslavili jako samozvaní političtí vězni. Do té doby to byly postavičky, které se tam točily, ale několik příspěvků měli v řádu tisíců sdílení. Třeba si pamatuju na hoax z nákupního centra, kdy v očkovacím centru měl zkolabovat nějaký člověk,“ uvedl Cemper.

Spíše než politické ambice se většina vysílajících za své aktivity snaží získat peníze od sledujících. „Oni to mají zároveň silně propojeno s komerčními zájmy, žádají své sledující o posílání peněz. Jednotící prvek je odpor vůči mainstreamu. Snaha zalíbit se té části společnosti, která je tvrdě naladěna proti liberálně prozápadnímu směřování. Vůči nim se snaží vyvolat nenávist,“ popsal Mareš.

Odborník na dezinformace Cemper dodal, že některým se velmi slušně daří na prodeji konspirací skrze pravidelná vysílání dobře vydělávat. „Třeba Pavlu Zítkovi, který má ve videích hodně excentrické vystupování, se opravdu daří sbírat desetitisíce korun. Když dělal svou prezidentskou pseudokampaň, tak i sta tisíce korun měsíčně.