Tusk už couvá z migračního paktu. Havlíček mu tleská, Rakušan je opatrný

„Polsko nebude implementovat migrační pakt způsobem, který by znamenal další migrační kvóty v jakékoliv podobě pro Polsko,“ oznámil minulý týden v pátek Tusk, zatímco vedle něj stála předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová.

Polsko je také podle mluvčího Evropské komise Markuse Lammerta jedním ze tří států, které dosud neodeslaly do Bruselu plán, jak chtějí migrační pakt zavádět a kolik pracovníků kvůli tomu budou muset přijmout. Termín byl přitom do konce roku 2024, Česko už svůj dokument odeslalo. Úmluva začne platit v polovině příštího roku.

„Implementační plán jsme do Evropské unie poslali i proto, abychom mohli na posílení boje proti nelegální migraci využít evropské prostředky,“ řekl Novinkám ministr Rakušan.

Podle českých plánů totiž jen noví zaměstnanci vyjdou na desítky milionů korun ročně, přibýt musí například policisté na hranicích.

Proti paktu vystupují také Maďarsko a Slovensko, Tuskova slova jsou však o to závažnější, že jeho země nyní předsedá Radě Evropské unie. Roli ale může hrát i fakt, že se v Polsku konají v květnu prezidentské volby, ve kterých už současná hlava státu Andrzej Duda nemůže kandidovat, a prezidenta zvolí přímo občané, čemuž politici už uzpůsobují rétoriku.

Rakušan byl k Tuskovým slovům zdrženlivý. „Hodnotím činy, ne slova. Polsko připravuje návrhy na zpřísnění migrační a azylové legislativy, stejně jako Česko,“ uvedl.

Naopak místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček ocenil, že polská vláda má – na rozdíl od té české – odvahu se migračnímu paktu postavit. Připomněl, že sám se proti němu staví dlouhodobě. „Loni na jaře jsme jasně sdělili, že pokud budeme ve vládě, migrační pakt nezavedeme,“ řekl možný kandidát hnutí na premiéra.

V takovém případě by se Česko vystavilo riziku soudních sporů a pokut. A totéž by hrozilo i Polsku. „Evropské právo neumožňuje, aby se Polsko vymanilo ze zavádění jakékoliv části migračního paktu,“ konstatoval nyní jasně Magnus Brunner, eurokomisař pro vnitřní záležitosti.

Pakt zavádí povinnou solidaritu, každá členská země bude muset přijmout přerozdělované migranty, celkem jich má být alespoň 30 tisíc, nebo zaplatit do společného finančního fondu, celková částka má být minimálně 600 milionů eur.

Státy, které unijní instituce označí za země vystavené migračnímu tlaku, se budou moci z této povinnosti vyvázat, a právě o to Tusk evidentně usiluje.

Předsedkyně von der Leyenová uvedla, že Unie ocení „mimořádnou solidaritu a všechnu práci, kterou Polsko vykonalo“. V Polsku momentálně žije přes 991 tisíc ukrajinských uprchlíků a země navíc musí bránit hranici s Běloruskem, které jako spojenec agresivního Ruska využívá migranty jako nástroj hybridní války.

O výjimce pro Česko z povinné solidarity kvůli uprchlíkům z Ukrajiny mluvil v minulosti i ministr Rakušan, u nás je uprchlíků nyní přes 396 tisíc. Poprvé by měla Evropská komise hodnotit, zda je daná země pod migračním tlakem, už v říjnu tohoto roku. Bude však záležet na evropských institucích, zda výjimku Česku nebo Polsku uznají, nebo ne.