Turisté v Krkonoších ničí a kradou výstražné cedule

Jedna z výstražných lavinových cedulí naposledy zmizela z cesty z Klínových bud do Špindlerova Mlýna, další často končí různě zohýbané nebo jinak poškozené.

„Na to, že výstražné cedule návštěvníci ničí, jsme si už tak trochu zvykli. Dá-li se to takto vůbec říci. Ale že cedule začnou krást, to se ještě nestalo,“ kroutí hlavou vedoucí lavinové prevence Horské služby Robert Dlouhý.

Cedule, jež v češtině, angličtině a němčině upozorňují na nebezpečí leckdy smrtonosného pádu laviny, možná skončila u některého z turistů doma jako originální vzpomínka na horskou túru.

Lidem, kteří neznají terén a záludnosti nejvyšších českých hor, ale může podobné upozornění na možné nebezpečí zachránit život.

„Cedule nebyla z dřevěné tyče ulomená, ale odšroubovaná. Návštěvníci hor nám cedule upozorňující na lavinové území běžně polepují samolepkami nebo jinak poškozují. Budiž. Po sezoně je buď opravíme, nebo pořídíme nové,“ podotkl Dlouhý.

„Za celou profesní kariéru záchranáře si ale nepamatuji, že by byť jedna taková výstraha zmizela. A to jich máme po celých Krkonoších celkem patnáct,“ dodal.

Pořízení smaltované, řemeslně zpracované výstražné cedule není úplně levná záležitost. Výstraha je zhotovena způsobem, aby odolala extrémním klimatickým podmínkám.

Cedule za zhruba tři a půl tisíce korun umísťují záchranáři na riziková místa před zimní sezonou.

„Samozřejmě že nás štve samotná ztráta cedule, za kterou je spousta práce. Mnohem horší je ale fakt, že po její ztrátě jsou turisté zbytečně v ohrožení života. Ukradenou ceduli samozřejmě co nejdříve nahradíme,“ podotkl náčelník krkonošské Horské služby Pavel Cingr.

Lavinové nebezpečí v Krkonoších s místy až půldruhého metru vysokou sněhovou pokrývkou je aktuálně na druhém stupni z pětibodové stupnice. Laviny ovšem několikrát zabíjely také při mírném nebezpečí.

Lavinové katastry mnohde protínají oficiální skialpinistické a běžecké trasy zřetelně označené právě výstražnými cedulemi. Krkonoše mají sedm lokalit, kde hrozí pády lavin.

Laviny nejvíce padají v Kotelních jámách, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, z Kozích hřbetů a v Labském, Obřím, Dlouhém a Modrém dole, kde mamutí lavina spadla naposledy v roce 2015. 

Na polské straně jde o Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar, kde v březnu 1968 zasypala doposud nejtragičtější krkonošská lavina 24 polských turistů, z nichž 19 zemřelo.

Masa sněhu hluboká patnáct metrů dosahovala váhy padesáti tisíc tun. Krkonoše každoročně pustí okolo pětadvaceti větších lavin. Rekordní padesátka spadla v zimě 2005.