Článek
„Pokud by tomu tak bylo, šlo by o jednu z nejvýznamnějších událostí v novodobých dějinách zoologie,“ shodují se odborníci. Poslední krkonošský medvěd, jehož vycpanina dominuje sbírkám vrchlabského Krkonošského muzea, měl padnout rukou střelce 16. září 1726 v močálu Medvědího dolu nad Špindlerovým Mlýnem.
Obraz nalezený později v jedné z krčem v Peci pod Sněžkou posouvá konec populace krkonošských medvědů na 10. srpna 1802, kdy lovci v Obřím dole zastřelili stošedesátikilového medvěda.
Jestli je tato informace založená pouze na tom, že někdo medvěda viděl, (...) nelze tomu dávat velkou váhu
Turista neměl šanci medvědí rodinku, údajně pozorovanou v Soví dolině pod Sněžkou, vyfotografovat. Poznatky dosvědčující přítomnost medvědice s medvíďaty čeští ani polští ochranáři nemají. Krkonošemi z velkých šelem zatím prošli pouze vlci a rysi. „Vlka mohou laici v přírodě snadno zaměnit za psa.
Medvěda si ovšem nelze splést se žádnou jinou šelmou, takže i pozorování laiků lze brát vážně. Kolegové z Polska nám ale žádné informace o skutečném výskytu medvědů nesdělili,“ přiblížil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. „Být turistou, přesto bych raději nechodil mimo stezky,“ radí Drahný.
Informaci o krkonošské medvědí rodince hodnotí skepticky odborník na velké šelmy z ekologického Hnutí Duha Miroslav Kutal. „Slyším to poprvé. Jestli je tato informace založená pouze na tom, že někdo medvěda viděl, bez další dokumentace stop, fotek, trusu atd., nelze tomu dávat velkou váhu. Každopádně stojí za to věc prověřit,“ říká Kutal.
| Medvěd spolu s vlkem kdysi patřil k největším a nejnebezpečnějším krkonošským predátorům. Vlci k nelibosti chovatelů dobytka začínají původní teritoria s podporou ochranářů v Česku pomalu osídlovat. Návrat medvědů do míst, kde byli před skoro třemi stoletími stejně jako vlci totálně vyhubeni, by čekal málokdo. Přítomnost medvědů v Krkonoších připomíná mj. znak města Žacléře s posledním brtníkem zastřeleným na Rýchorách. |
Medvědi se nejblíž Krkonoším vyskytují na česko-slovenském pomezí vzdáleném od nejvyšších českých hor zhruba 350 kilometrů. „Medvědice s třemi medvíďaty by těžko urazila takovou vzdálenost. To se mi fakt nezdá. Šlo by o skutečnou zoologickou raritu,“ míní Kutal.
Medvědí populaci lze v pásu od Beskyd přes Javorníky po Bílé Karpaty počítat na několik málo jedinců. „Několik let v tomto pohraničním pásmu pozorujeme stopy zimoviště medvědů. Nemáme však potvrzeno, že by se tam rozmnožovali,“ tvrdí Kutal.