Turek: Není možné Rusko označit za agresora, když s ním chcete uzavřít mír

V Londýně se v neděli za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledován právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, jež podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země.

„Nečekal jsem, že se ta situace vyvine tak rychle,“ reagoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) na jednání v Oválné pracovně. Podle europoslance Filipa Turka si musíme uvědomit, že jsou naše armády bezzubé. „Obávám se, že to jednání bylo politicky výhodné pro obě strany. Zelenskyj je doma za hrdinu, Trump též a Putin zřejmě dostane tu část k moři a Krym, to je realita,“ reagoval na jednání Turek.

Podle Turka se z Ukrajiny stane Rusko, pokud bude agrese a válka pokračovat dál. „Mír musí být akceptovatelný pro Ukrajinu. Pokud se podíváme na jednání v Oválné pracovně, ta tomu nepřispěla. Nahrálo to k procesu legitimizace ruské agrese,“ myslí si bývalý eurokomisař Pavel Telička. Podle něj ze schůzky v Bílém domě nejvíce vytěžilo Rusko.

Emoce se musí uklidnit, shodují se Dvořák, Turek i Telička. „Konflikt mezi Trumpem a Zelenským se prohlubuje dlouhodobě. Nesedli si. Situace je nyní hodně komplikovaná a šance na nějaké zahlazení je přes prostředníky, třeba přes dnešní summit,“ myslí si ministr Dvořák. Předpokládá ale nastavení takových podmínek, kde bude vzájemná shoda, tedy všech stran.

Turek si myslí, že prezident Zelenskyj je ochoten se vzdát i území Ukrajiny. „Analyzovat jakýkoli výrok, slovo po slovu… z té nešťastné debaty nelze brát žádné slovo smrtelně vážně. Ale je třeba brát smrtelně vážně Trumpa. Prezident Zelenskyj již dříve avizoval ochotu vzdát se části území, koneckonců prý má doma podporu nějaká čtyři procenta,“ řekl Turek. Podle posledních průzkumů má však Zelenskyj podporu přes padesát procent.

Podle Teličky summit v Londýně má nastolit případnou alternativu a dokument, na základě kterého budou třeba možná další jednání s USA. „Budou probíhat další jednání na nižší úrovni, ale potřebujeme, aby byla jednání vedena tak, aby se s tím mohl identifikovat každý, koho se to dotkne. To nyní nebylo,“ myslí si bývalý eurokomisař. USA podle něj ale musí být součástí jednání, bez nich to nelze.

Ruská televize doslova uvedla, že byl Zelenskyj vyhnán z Bílého domu. S tím souhlasí ministr Dvořák, ale poukazuje na příklon Trumpa k Rusku. „Pan prezident Zelenskyj byl ochoten se dohodnout, i za cenu ztráty nerostného bohatství, ale ne za jakoukoliv cenu, bez bezpečnostních záruk. Jako bezpečnostní záruku vnímám to, že by se Ukrajina například za cenu ztrát území stala součástí NATO,“ vysvětlil svůj postoj.

„Když jsem toto říkal, že Ukrajina přijde o území a bude muset jednat, pan ministr na mě křičel, že jsem proruský. Já doufám, že k nějaké dohodě dojde. Věřím, že Trump a Zelenskyj budou chtít tu dohodu uzavřít. Bezpečnostní rada OSN schválila rezoluci o americko-ruských jednáních o míru. To bylo schváleno i Izraelem,“ řekl Turek.

Rada bezpečnosti OSN nicméně podle dostupných dokumentů a posledního hlasování trvá na tom, aby Rusko stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Turek by se ale podle svých slov podobného hlasování neúčastnil. „Takové rezoluce nemají žádnou hodnotu,“ dodal. Podle něj není možné do rezoluce napsat, že je Rusko agresor, v okamžiku, kdy je v zájmu vyjednat s Ruskem mír. Přirovnání k Velké válce Turek odmítá a nevidí souvislosti. „Rusové se musí domluvit s Američany, tedy dvě jaderné supervelmoci.“

Ministr Dvořák souhlasí s jednáním dvou jaderných mocností, ale poukazuje na potřebu repatriací a spravedlivého soudu. Nikoli přehlédnutí několika let války a obětí. Telička si myslí, že není možné nechat jednání pouze na jaderných velmocech. Ale na všeobecné shodě s přihlédnutím k zájmům Ukrajiny. „Pokud nebude mír komplexně ošetřen a dány bezpečnostní záruky, ať již na půdorysu EU, či USA, musíme nastolit otázku obranyschopnosti jako takové. Ale je fér říci, že nyní na tom není shoda,“ myslí si Telička.

Myslí si, že není možné vylučovat členství Ukrajiny v NATO a případně v dalších uskupeních, včetně EU. „Nic z toho, co se podepíše, nemůže sloužit Putinovi k tomu, aby řekl, že se mu to vyplatilo, že počká tři roky, přezbrojí se a zaútočí jinde.“ To podle Turka není možné.

„Příčina té války bylo rozšiřování NATO, to je realita,“ dodal Turek. Podle ministra Dvořáka používá Turek ruský narativ a odmítl slova o přibližování NATO k hranicím Ruska.

Čtvrteční summit bude podle Teličky a Dvořáka významný, záležet bude ale i na přístupu Maďarska a Slovenska. Česko by poté mělo rozhodnout i o dalším navýšení podpory Ukrajině. „Vůle tady je, ale nastane citlivá otázka, kde na to vezmeme,“ myslí si Dvořák a souhlasí s dalším výcvikem ukrajinských vojáků. „Pokud nyní pan premiér říká, že musíme chtít silnou EU, podporovat a pomáhat, tak to nestačí jen říkat, ale je to třeba i dělat. A to platí i pro následné vlády. Evropa musí být efektivní a nesmíme být rukojmí Orbána a Fica, jak budou hlasovat,“ reagoval Telička.

V otázkách pomoci napadené zemi a příjmu uprchlíků se europoslanec Turek domnívá, že Maďarsko pomáhá dostatečně a Slovensko podporuje Ukrajinu dokonce více než Česko. „My pomáháme, ale Slovensko ještě víc,“ řekl a dodal, že je rád za nátlak premiérů Fica a Orbána. Podle něj to je jejich legitimní postoj ve snaze ukončit válku. Myslí si, že v případných dalších jednáních o míru na Ukrajině není ani třeba přítomnosti zástupců EU.