Hlavní obsah

Tunelem Blanka už jezdí auta

Praha
Aktualizováno

První řidiči byli v sobotu kolem 14:40 vpuštěni do tunelového komplexu Blanka. Šestikilometrový tunel byl zprovozněn po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Rychlost v rámci zkušebního provozu byla stanovena na 50 km/h. Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, tedy o deset miliard víc, než bylo původně plánováno.

Tunelový komplex Blanka se poprvé otevřel řidičůmVideo: Novinky

Článek

První vozy na Letenské pláni začaly vjíždět do tunelu ve směru od Letenského náměstí. O chvíli později se ve výjezdu vedle tramvajové smyčky na Špejcharu objevila první auta, která přijela z Pelc-Tyrolky.

Blanku slavnostně otevřeli přestřižením pásky představitelé Prahy. Toho se zhostili pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) a kardinál Dominik Duka.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Zleva primátorka Adriana Krnáčová, kardinál Dominik Duka a náměstek primátorky Petr Dolínek při slavnostním otevření tunelu Blanka.

„Nevěřila jsem, že se tu ještě letos potkáme,“ neskrývala své nadšení z otevření nového tunelového komplexu Krnáčová.

Stavba Blanky začala za bývalého primátora Pavla Béma (ODS) před asi osmi lety a zprovozněna měla být v roce 2011.

Policie posílila hlídky 

V souvislosti se zprovozněním tunelu posílila své hlídky městská i státní policie. Policisté a strážníci hlídkují nejen u vjezdů a výjezdů z Blanky, ale v některých přilehlých ulicích.

Celý tunelový komplex se skládá ze tří na sebe plynule navazujících tunelů - Brusnice, Dejvice a Královská obora. Je součástí severozápadního úseku Městského okruhu, jehož celková délka je 6382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru, součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.

Kam se lze po Praze dostat tunelem BlankaVideo: Novinky

Řidiči mohou do komplexu Blanka najet a vyjet od Strahovského tunelu, na Prašném mostě, na Letné a v Troji. [celá zpráva]

Jak se promítne zprovoznění tunelu do pražské dopravy, zatím není jasné. Město v tuto chvíli nemá žádný ucelený a oficiálně schválený dokument, který by provoz analyzoval a navrhl úpravy v okolních ulicích.

Jednotlivé úseky tunelového komplexu Blanka
Tunel Brusnice - od severního portálu Strahovského tunelu vede Patočkovou ulicí nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou je ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.
Tunel Dejvice - od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků, délka úseku je jeden kilometr.
Tunel Královská obora - od křižovatky U Vorlíků vede nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a potom míří hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.
Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Tunel Blanka

Chronologie výstavby tunelového komplexu

90. léta – Rozpracování variant severozápadní části městského okruhu nazvaných Hana (přes Holešovice), Dana (přes Dejvice) a Blanka (přes Bubeneč).

1999 – V územním plánu hl. m. Prahy schválena varianta Blanka.

2001 – Odhad nákladů na Blanku byl 16 miliard korun.

30. října 2006 – Podpis smlouvy mezi hl. m. Prahou a Metrostavem na zhotovení stavební části tunelů Blanka do března 2011 za 21,2 miliardy korun.

Červen 2007 – Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů.

20. května 2008 – První propad zeminy do tunelu ve Stromovce.

13. října 2008 – Druhý propad ve Stromovce.

Listopad 2009 – Správce stavby, Inženýring dopravních staveb, oznámil 13měsíční zpoždění, tunely měly být zprovozněny na konci roku 2012. 

6. července 2010 – Tunel se propadl za hradčanskou budovou ministerstva kultury v Pražské památkové rezervaci.

Jaro 2013 – Město zvažovalo, zda bude moci legálně převzít nový Trojský most, třikrát dražší než výsledek soutěže.

Září / Říjen 2014 – Stavební práce byly dokončeny, Trojský most zprovozněn.

Prosinec 2014 – Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odhadla zprovoznění tunelů na konec března 2015. Začala arbitráž s Inženýringem dopravních staveb.

Únor 2015 – Zprovoznění Blanky opět odloženo, zjistilo se, že je třeba vyměnit všechny kabely, které poškodila vlhkost. Výsledná cena díla včetně napojení na Strahovský tunel činí 43 miliard korun.

Související témata:

Výběr článků

Načítám