Tuhé mrazy svírající Evropu se rodí až za Uralem

"Tlaková výše, zasahující do střední Evropy od severovýchodu až východu, u nás způsobí vyjasnění oblohy a uklidnění větru. Jestliže předtím sněžilo a vyskytuje se proto sněhová pokrývka, začne se zemský povrch rychle zbavovat svého tepla vyzařováním neboli radiací do atmosféry," popsal situaci mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák.

V takovéto konstelaci pak mohou teploty už během jediné noci klesnout i o několik desítek stupňů Celsia. Pokles teplot ovlivňuje rovněž reliéf území.

"Vzduch se totiž chová v mnoha ohledech jako voda. Když rapidně chladne, roste jeho hustota a tedy specifická hmotnost - chladnoucí vzduch je čím dál těžší a stéká i po docela mírných svazích dolů do údolí, kde se pak hromadí a dál chladne, přikrmován dalším a dalším přitékajícím studeným vzduchem ze svahů," přiblížil Dvořák důvody, proč bývá nejchladněji v údolích.

Meteorologové nazývají tato místa mrazovými kotlinami. Mezi nejznámější patří osada Jizerka v Jizerských horách či šumavské slati v okolí Kvildy a Modravy. V těchto místech se lze s ranními mrazíky setkat i v letních měsících.

"Třeba na Jezerní slati na Šumavě jsou umístěny dvě meteorologické budky s výškovým rozdílem jen několika metrů, ale za těchto povětrnostních situací je mezi nimi teplotní rozdíl i více než deset stupňů Celsia," přiblížil Dvořák.

Pokud ovlivňuje počasí právě tlaková výše z východu, klesnou v údolí Vltavy teploty vzduchu například k minus 15 stupňům, ale na Jezerní slati nebo na Jizerce může teplota klesnout i hluboko pod minus 30 stupňů Celsia.

Jak Dvořák neopomněl připomenout, "občasné silné mrazy patří ke koloritu naší zimy stejně, jako zimy na blátě jednou za pár let". "Nemá smysl se nad tím pozastavovat a divit se tomu," uzavřel.