Článek
„Loni uhynuly tisíce raků, ale také mřenek mramorovaných a střevlí potočních. Letos to byly stovky. Velký dík patří majitelům rybníků, že nám napustili potok v době, kdy byla vzácná každá kapka,“ řekl Novinkám zoolog Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.
Bílá voda bez vody
Úhyn je podle něj sice velký, populace raků, mřenek a střevlí se z něj ale vzpamatuje. Ukazuje se, že problém s vysycháním koryta Bílé vody je především v druhé polovině letních prázdnin mezi obcemi Baldovec a Holštejn. Raci jsou dlouho schopni přežívat v tůních, v nichž se drží při dně. Podle odborníků je ale nutné najít koncepční řešení, aby se úhynům zabránilo.
„Chce to pravidelné sledování Bílé vody a také domluvu s majiteli rybníků, aby vodu pouštěli v ten správný čas a zabránilo se úhynům. Nebude to jednoduché, protože voda je i pro ně v létě vzácná. Nejhorší je srpen, v září se už ochlazuje a prší. Už nyní musíme přemýšlet nad tím, jak dalším úhynům zabránit,“ uvedl Krása.
Raci patří ke kriticky ohroženým druhům.
Parta dobrovolníků pomáhá sekáním trávy v Moravském krasu přežít orchidejím i vzácným pavoukům
Vytváří legendární Punkvu
Bílá voda patří ke klíčovým vodním tokům v Moravském krasu. Po dvaceti kilometrech se v oblasti propadání Nová Rasovna ztrácí pod zem. V Amatérské jeskyni pak vytváří soutokem se Sloupským potokem legendární moravskou ponornou říčku Punkvu. V Punkevních jeskyních se po ní plaví každý rok v člunech zhruba 200 000 turistů z celého světa.
„Voda je stále větší vzácností. Průtok v Punkvě byl sice letos poměrně nízký, nicméně provoz lodní dopravy byl zajištěný. Na druhé straně nám ale příklad raků jasně ukazuje, že se budeme muset více věnovat tématu zadržování vody v krajině,“ doplnil Krása.