Trolejbusy zničí kouzlo Hanspaulky, bojí se někteří obyvatelé vilové čtvrti

„Elektrifikaci vnímáme jako prospěšnou a potřebnou. Praha tak plní své klimatické závazky. Když dokážeme vyrábět energii čistě, přispíváme k dekarbonizaci. Od elektrifikace si slibujeme také snížení hluku,“ řekl Novinkám radní Prahy 6 Petr Palacký (SZ) s tím, že pod trolejí nebude celá trasa, ale pouze úsek přibližně od ulice Jugoslávských partyzánů po Evropskou přes Hanspaulku, kde je největší stoupání.

Projekt se podle něj nachází ve fázi podání žádosti o stavební povolení, běží lhůta pro připomínky. Dopravní podnik předpokládá, že výstavba začne příští rok a potrvá přibližně dvanáct měsíců.

Ne všichni jsou ze záměru nadšení, připomínky mají zejména lidé z domů, kolem nichž spoje zamíří. „Nezohlednili jste charakter trasy, když jste rozdělovali troleje. V ulici Na Pískách stojí domy se zahrádkami, odkud lidi budou koukat na troleje. Naopak v Bubenečské, kudy nevedou, se žádné domy nenacházejí,“ upozornila účastnice debaty o projektu na radnici šesté části. „Hanspaulka má svůj charakter, kouzlo, vy ho zničíte,“ zlobí se s tím, že negativ vnímá víc než pozitiv. Obyvatelům vadí i nezbytné kácení.

Radní Ondřej Matěj Hrubeš (ODS) ale míní, že čtvrť víc kazí zaparkovaná auta. Připomněl, že elektrifikaci podpořili radní už v minulém volebním období. „Projekt přinese zhoršení kvality prostředí během stavby, ale pak nastane zlepšení z hlediska hluku, kvalitní infrastruktura zajistí bezproblémový chod do budoucna. Ani mně se kácení nelíbí, nicméně trasa je volena takovým způsobem, aby ji obsloužila jediná měnírna. Jinak by musely být dvě a vykáceli bychom ještě další zeleň,“ upozornil Palacký.

„Vydává ta měnírna nějaký hluk?“ zajímalo další dámu. „Měnírna, respektive větrání, ano, ale nebude to žádné drama, takže v domě, co je naproti, můžou spát s otevřenými okny,“ ujistil za dopravní podnik projektový manažer Michal Andelek, který má projekt na bedrech. Měnírna vznikne mezi ulicemi Na Šťáhlavce a Na Míčance, a to proto, že se tak bude nacházet v polovině trasy. „Prověřovali jsme několik variant, tahle se ukázala jako nejideálnější,“ uvedl. Objekt je podle něj co nejvíc zapuštěný do svahu a obrostou jej popínavé rostliny. Dopravní podnik ještě prověřuje možnost zelené střechy, ovšem požárníci se k ní staví spíš negativně.

Dalšímu starousedlíkovi vadí stožáry pro troleje a podle něj poměrně výrazné kácení. V materiálu narazil na to, že padne 57 stromů. Podle dopravního podniku se jedná o náletovou zeleň, Palacký řekl, že kvůli trati se kácení dotkne tří stromů a kvůli měnírně dalších tří.

Trolejbusové vedení využije stožárů veřejného osvětlení, právě proto, aby nevznikl kovový les. Tam, kde budou potřeba nové, je podle Andeleka snaha využít ty co nejsubtilnější. „Nemusíte se bát, že bychom vám zeleň před domy zničili,“ ujistil obyvatele.

„Je potřeba úprava silnice? Je tam spousta retardérů,“ zajímalo další ženu. Podle něj nikoliv. „A jaká je hmotnost trolejbusů oproti autobusům a dopady na vozovku? Už teď se nám třesou baráky, propadá se vozovka,“ ptal se muž z ulice Na Pískách. „Rozdíl mezi autobusy a trolejbusy není tak markantní, aby se kvůli tomu upravovala silnice,“ reagoval Andelek.

Elektrifikaci autobusů pro levý břeh, která zahrnuje právě 131, 137 mezi Na Knížecí – U Waltrovky, 176 z Karlova náměstí na Stadion Strahov, a 191 Na Knížecí – Letiště, schválila metropole v roce 2020. Elektrifikace 131 počítá s trolejovým vedením v úseku Bořislavka – Zelená, zbytek trasy od zastávky Zelená na Hradčanskou a krátký úsek v Evropské budou v režimu na baterii. Mělo by vzniknout přibližně sedm kilometrů nového trolejového vedení, což představuje přibližně polovinu délky celé linky.

Hlavním důvodem pro využití trolejbusů, a ne moderních elektrobusů, je podle Andeleka kopcovitý terén na Hanspaulce, klasická bateriová vybavení ne vždy pro Prahu stačí. Dalším faktorem je intenzita provozu, kvůli níž by nebyl čas spoje nabíjet.