Libeňský most je trnem v patě pražských politiků. Opraven ale mohl být už roky

Libeňský most byl postaven v roce 1928 a nikdy nebyl opravován, což se už dlouhé roky projevuje na jeho velmi špatném technickém stavu. Je tvořen šesti mostními oblouky a uzpůsoben je pro auta, chodce i tramvaje.

O tom, že by se měl opravit, se hovoří fakticky už od začátku tisíciletí. V roce 2002 byla konstrukce mostu poškozena při povodních. O dva roky později se začalo mluvit o tom, že by se měl most výrazně zrekonstruovat, případně rozšířit.

Už tehdy padla také možnost, že by se most propojující Holešovice a Libeň zboural a znovu vystavěl.

Ačkoliv se tyto návrhy v průběhu času opakovaly, most stále stojí, bez většího zásahu dál chátrá a čas od času se musí kvůli zhoršení stavu uzavřít a podepřít, jak se tomu děje nyní.

Ve špatném stavu jsou dlouhodobě klenby, pilíře, schodiště a na stavu se podepisuje koroze.

V neřešení stavu mostu hrají především roli obměny vedení Prahy. Jednotlivé koalice se diametrálně lišily v tom, jestli je neudržovaný most již tak poškozený, že jedinou cestou je jeho zbourání, nebo je možné ho ještě opravit.

V roce 2018 tehdejší náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) přišel s návrhem most částečně zbourat a na pilířích postavit nový. Dolínek to tehdy označil za nejlepší variantu, kterou podle něj podpořili také experti.

Krátce předtím byl most kvůli špatnému stavu na několik týdnů uzavřen pro dopravu. Na holešovické straně jsou od roku 2018 mostní oblouky podepřené. Bourání tehdy podpořila také tehdejší primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Proti tomu se však vymezila část magistrátní koalice s tím, že „je to jediný kubistický most na světě“ či iniciativa „Libeňák nebourat a nerozšiřovat“, za níž stál Adam Scheinherr (Praha sobě), náměstek primátora pro dopravu v letech 2018 až 2023.

V témže roce, kdy se zároveň konaly v Praze komunální volby, přišel lídr hnutí ANO Petr Stuchlík s vlastním, nevšedním řešením. Chtěl z Libeňského mostu udělat most s byty, parkem a dopravou v tunelu.

Minulé vedení Prahy v čele se Zdeňkem Hřibem (Piráti) a Scheinherrem však nechtělo bourání připustit a bojovalo za opravu. Počítalo se s „citlivou rekonstrukcí“, která ochrání kubistické prvky mostu.

„Libeňský most, unikátní stavbu avantgardního funkcionalismu, čeká citlivá rekonstrukce. Bourat se nebude! Takové rozhodnutí jsme dnes schválili v Radě hlavního města Prahy,“ uvedl v roce 2018 Hřib již ve funkci primátora.

Rekonstrukci zvolilo také současné vedení Prahy, kde je Hřib dopravním náměstkem. Došlo k rozšíření rozsahu oprav, které však znamenají, že se většina původního mostu zbourá, ponechají se pouze pilíře a zbytek se nahradí kopií.

„Ukázalo se, že most musí být rekonstruován ve větším rozsahu, než se původně předpokládalo,“ uvedl v prosinci Hřib.

„Je to kvůli úpravě okolního veřejného prostoru a také z hlediska dopravních potřeb a uvolnění cest pro inženýrské sítě. Výhodou celkové rekonstrukce ale je, že nám most poslouží dalších sto let,“ dodal.

Vedle celkové opravy mostní konstrukce podle něj vzniknou v podmostí také kavárny, další služby a nové přístupy k řece.

Od čtvrtka je most kvůli havarijnímu stavu opět zčásti uzavřen. Konkrétně jde o tzv. inundanční most, jež je součástí soumostí nad Rohanským ostrovem. Uzavřen bude zřejmě několik týdnů, musí totiž být vyrobeny a umístěny podpůrné konstrukce.

V celé délce mostu nejezdí tramvaje, chodci a auta se ale na Libeňský most dostanou, uzavřenou část je totiž možné obejít Štorchovou ulicí.

Most opraví konsorcium firem vedené společností Metrostav TBR. Práce by podle ředitele TSK Jozefa Sinčáka mohly začít na jaře příštího roku.

Kdyby se však z Libeňského mostu nedělalo v uplynulých letech politické téma, mohlo se již mezi Palmovkou a Holešovicemi jezdit bez problémů po mostě, který není v havarijním stavu.