Třicet miliard navíc pro školství je pokrok, přesto mají odborníci pochybnosti

„To už je opravdu výrazné směřování k naplnění závazku, aby částka na školství odpovídala takovému podílu na HDP, jako dávají v průměru země OECD. Musíme být stále ještě opatrní s inflací, byť už činí jen dvě až tři procenta. Ale 30 miliard je i výrazný reálný nárůst. Pak je tu ještě otázka změny režimu financování nepedagogických pracovníků. Ta myšlenka, že je budou hradit obce ze svých rozpočtů, je v pořádku. Ony do toho dění ve škole vidí mnohem lépe,“ řekl Novinkám šéf institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.

Ministerstvo školství letos hospodaří s rozpočtem ve výši asi 273 miliard korun a podle návrhu rozpočtu na příští rok by se měl školský rozpočet navýšit na 291 miliard. Zároveň se počítá s tím, že na zřizovatele škol, což jsou obce a krajské úřady, bude od září převedeno dalších 10 miliard navíc díky navýšení rozpočtového určení daní.

Většina nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek, uklízeček či účetních, bude tedy od září placena z obecních a krajských rozpočtů. Pokud by vyjednávání o změně zákona o rozpočtovém určení daní selhala, dostalo by ministerstvo školství stejnou částku na platy provozních zaměstnanců ze státní rezervy.

Podle Münicha je sice operace s převodem 10 miliard na zřizovatele zvláštní, ale dá se asi předpokládat, že vláda obce o peníze neošidí, protože na horší podmínky by zřejmě nepřistoupil vládní STAN.

Oříšek ale bude najít dohodu, jak přesně rozpočítat finance na provozní zaměstnance, nad čímž už se vedou vyjednávání.

„Začal jsem se zabývat tím, jaké tam jsou úspory z rozsahu. Ty malé školy jsou strašně nákladné z tohoto pohledu. Provozní náklady na jednoho žáka jsou diametrálně vyšší než u těch větších škol. Posílí se tak zřejmě motivace obcí, aby slučovaly školské agendy pod jedno ředitelství. Bude to velké umění, to dobře nastavit,“ uvedl.

Celkové navýšení peněz na 300 miliard, které poputují do školství, uvítal Karel Gargulák z výzkumné instituce PAQ Research.

„Kdyby to bylo 300, tak to by byl velký nárůst, a to už je spousta prostředků na reformy a další věci, které by se z toho daly financovat,“ řekl Novinkám. Podle propočtů jeho společnosti by pro naplnění vládního závazku bylo zapotřebí navýšit rozpočet školství na 320 miliard.

„Každé navýšení je dobré, ale pořád nevíme, do čeho ty peníze navíc půjdou. Vysoké školy potřebují 11 miliard, dostanou kolem čtyř. Chybí peníze na financování klíčových reforem, kariérní systém učitelů a ředitelů, celoživotní vzdělávání dospělých lidí. Co tam chybí totálně, jsou vyšší investice do výstavby mateřských škol a základek v některých regionech,“ uvedl.

„Zkrátka pořád tam nějaká část chybí. Takže je fajn, že se rozpočet navýšil, ale pořád to není úplně ideální. Pořád je to spíš na provoz, ale na nějaké vydatné investice v něm prostředky nejsou,“ dodal.