Tři pětiny rodičů odsuzují bití dětí páskem. Fackování tolik nevadí, ukázal průzkum

„Tělesné tresty jako výchovný prostředek v České republice podle aktuálního výzkumu používá více než polovina rodičů, to je alarmující zjištění. Předávají se jako štafeta z generace na generaci,“ uvedla předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová.

„Ti, kdo byli od rodičů biti, většinou rovněž bijí. Přitom dnes již díky výzkumům víme, že tělesné tresty nefungují a neprospívají duševnímu zdraví dětí,“ doplnila.

Polovině otců a matek fackování nebo třesení dítětem nevadí, pohlavkování považuje za problematické čtvrtina rodičů.

„Většina trestů je méně přijatelná pro matky, rodiče do 44 let, rodiče s vysokoškolským vzděláním, žijící ve velkoměstech a rodiče, kteří zaznamenali přípravu novely o tělesných trestech,“ zhodnotila Darja Bergman z agentury STEM/MARK.

Tabu je pro většinu bití dítěte vařečkou a páskem, strkání jej pod studenou sprchu nebo vyhrožování a vydírání. Nepřijatelné je to pro tři pětiny oslovených. Největší odpor mají proti stříhání vlasů, klečení nebo vyhrožování, že dítě nechají umístit do dětského domova, ukázal průzkum.

Zapojilo se do něj 1011 dospělých, z toho 693 mělo děti.

Matky jsou ve výchově liberálnější než otcové. Většina nevidí problém v zakazování mobilu a televize, domácím vězení nebo plácnutí přes zadek a ruku. Problémy v domácnosti řeší rodiče nejčastěji s blízkými, nebo hledají informace na internetu.

Stát by měl proto zajistit rodinám linky pomoci, odborná poradenství nebo terénní chůvy, myslí si vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Motivovalo by je to ke změně zaběhlých výchovných stereotypů.

Pomoci by měla také změna občanského zákoníku, která čeká na projednání vládou.

Používat dnes rodiče mohou jen „výchovné prostředky“, které jsou přiměřené okolnostem, neohrožují zdraví dítěte a nedotýkají se jeho lidské důstojnosti. Změna ale přepokládá, že tělesné trestání důstojnost porušuje.

Sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale předloni uvedl, že by mělo rodiči zůstat právo ve výjimečné situaci dát potomkovi výchovně pohlavek nebo „lepnout jednu na zadek“, za což si vysloužil kritiku.

Důležité je podle něj odlišovat nepřiměřené násilí od stanovení hranic.