Článek
Jednou z nejvýznamnějších spánkových poruch je podle Šonky porucha takzvaného cirkadiálního rytmu, což je biologický rytmus s periodou 20 až 28 hodin.
Tento rytmus u lidí ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus.
Signál, kdy jít spát
„Cirkadiální rytmus je určován centrálními biologickými hodinami člověka a jejich činnost pomáhá řídit denní světlo,“ vysvětlila Soňa Nevšímalová, která je z téže kliniky jako Šonka. Po setmění začíná lidské tělo vylučovat spánkový hormon melatonin, který je určující pro rytmus spánku. Ten je také signálem, že je načase spát.
Lidé, kteří mají nedostatek melatoninu, nebo je u nich tento hormon vylučován v nesprávnou dobu, mohou trpět dlouhodobými problémy se spánkem nebo třeba zvýšenými obtížemi při cestování a střídání časových pásem.
„U dětí pak chronická spánková deprivace může způsobovat absenci školní docházky, pozdní příchody, zvýšenou denní spavost, poruchy nálady a chování, sklon k depresi,“ uvedla Nevšímalová.
Škodí stres i nepravidelný režim
Střídání letního a zimního času podle Šonky tolik nevadí. Mnohem více má na kvalitní spánek vliv hektický nepravidelný denní režim lidí, stres, nedostatek odpočinku.
„Osobně nejsem proti letnímu času, ba dokonce by mohl být nastálo,“ podotkl profesor. Je si ale vědom, že hodně lidí právě se střídáním letního a zimního času má problémy.
S věkem se potřeba spánku a jeho časové rozložení mění, starší lidé usínají brzy večer a vstávají brzy ráno, což souvisí právě s úbytkem melatoninu.
Melatonin lze tělu doplnit. „Například ve Francii, Itálii nebo na Slovensku se melatonin volně prodává jako doplněk stravy. Česká legislativa uvedení na trh melatoninu ve formě doplňku stravy ale zatím neumožňuje,“ upozorňuje Karel Svoboda z Advokátní kanceláře Marečková.