Třetina Čechů neumí řešit problémy, čtvrtina má problém s obsáhlejším textem

Šetření v letech 2022 a 2023 zkoumalo úroveň dovedností dospělých ve čtenářské gramotnosti, v numerické gramotnosti a v adaptivním řešení problémů, tedy v oblastech, které zásadně ovlivňují možnost uspět v 21. století.

Nezkoumaly se přitom školní znalosti, ale obecná schopnost pracovat s informacemi a řešit problémy, což jsou schopnosti důležité pro uplatnění na trhu práce i v situacích každodenního života.

Výsledky ukázaly, že čtvrtina lidí ve věku 16 až 65 let má velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností, což je může značně limitovat v běžném životě, neboť jsou sice schopni nalézt v krátkém textu typu inzerátu telefonní číslo, leč v rozsáhlejším textu se neorientují. Problémy mohou mít i na obsáhlejších webových stránkách.

Pětina Čechů (21 procent) v uvedené věkové kategorii je schopna toliko základních početních údajů v oboru celých čísel, zatímco při výpočtu procentuálního podílu již mohou mít problém.

Necelá třetina lidí (29 procent) má problém při adaptivním řešení problémů. Zhruba dva miliony lidí tak podle průzkumu zvládnou řešit problémy s jednoduchým zadáním, ve kterých se v průběhu nemění podmínky.

„Začnou ale tápat, jakmile zadání obsahuje více různých požadavků a řešení vyžaduje více kroků,“ uvedli autoři výzkumu.

Všechny oblasti spolu navíc souvisí a obtíže u jedné z dovedností se často pojí i s problémy ve zbývajících dvou zkoumaných oblastech.

„Jednou ze skupin, ve které se kumulují nízké dovednosti, jsou absolventi učebních oborů bez maturity,“ uvádí výzkum. V této skupině vykazuje ve věku 25 až 65 let výrazné problémy se čtenářskými dovednostmi 41 procent lidí.

Výrazně méně problémů vykazují absolventi odborných škol s maturitou (17 procent), všeobecným vzděláním (11 procent) a vysokoškoláci (6 procent).

Podle koordinátorky tuzemského výzkumu Michaely Röschové jsou výsledky alarmující. Mimo jiné proto, že dovednosti u vyučených jsou zjevně blíže lidem se základním vzděláním nežli těm s maturitou.

„Výsledky z výzkumu nenasvědčují, že by učební obory dobře připravovaly své absolventy na současný svět – aby se uměli uplatnit na měnícím se trhu práce nebo dokázali čelit dezinformacím,“ uvedla Röschová.

Ostatně dvě pětiny vyučených ve věku 25 až 65 let mají velmi nízké dovednosti minimálně ve dvou ze tří zkoumaných oblastí.

„Rozvíjení dovedností zpracovávat a vyhodnocovat informace je zásadní i pro společenskou soudržnost a řešení složitých politických problémů,“ poukázala jedna z autorek tuzemského šetření Petra Holečková.

V hodnocení čtenářských dovedností a v adaptivním řešení problémů se ČR umístila ve středních pozicích, na průměru zemí OECD, v numerických dovednostech skončila v mírném nadprůměru.

„Nejlépe rozvinuté dovednosti mají dospělí v Japonsku a evropských severských zemích (Finsko, Švédsko, Norsko), vysoko se umístilo také Nizozemsko a Estonsko,“ shrnuli autoři. Detailní statistiky jsou k  dispozici zde.

Průzkum proběhl od 1. září 2022 do 31. července 2023 a zapojilo se do něj 5057 respondentů. Dotazování jednoho respondenta trvalo přibližně dvě hodiny a zahrnovalo rozhovor a samostatné vyplnění kognitivního testu na tabletu.

Úroveň 1 a nižší je velmi nízká úroveň dovedností, která komplikuje plnohodnotnou účast na životě společnosti. Úroveň 4 a vyšší představuje velmi vysoké dovednosti – umožňuje zvládání velmi náročných komplexních úkonů při zpracování informací.