Trestní oznámení Rathova obhájce si žalobci přehazují jeden na druhého

Advokát Roman Jelínek si v textu stěžoval na to, že poslanci při rozhodování o vydání Ratha ani soudci při jeho vzetí do vazby neměli celé přepisy odposlechů zachycujících údajné předání sedmi miliónů korun, se kterými pak policie Ratha letos v květnu zatkla.

Podle Jelínka chyběla v dokumentech určených Sněmovně a soudům pasáž, která by prý mohla svědčit v Rathův prospěch, a vyšetřující policisté ji údajně úmyslně zatajili. Má prý dokazovat, že Rath si myslel, že má v krabici, s níž ho policie zadržela, skutečně víno, a nikoli sedm miliónů korun, které v ní policie našla.

Jelínek se tedy 3. listopadu obrátil se svým podáním přímo na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Zvolil podle svých slov pro Právo stejný postup jako loni v říjnu někdejší policista Libor Gregor, když své oznámení o korupci a možných manipulacích se zakázkami ve Středočeském kraji rovněž podal na Nejvyšší státní zastupitelství.

Tehdy s Gregorem text sepsal osobně přímo první Zemanův náměstek Igor Stříž, což není příliš obvyklá praxe. Následně se rozjelo rozsáhlé prověřování kauzy, které vyústilo v květnové zatčení Davida Ratha a dalších lidí.

Jelínek se prý ale takové vstřícnosti nejvyšších žalobců jako Gregor nedočkal. Jeho oznámení se chopila vedoucí oddělení právního a kárných agend, stížností a vztahů k veřejnosti Bohumíra Kopečná.

Ta však měla na věc jiný názor. Jelínkovi 11. prosince odpověděla, že jeho podání posoudila „dle obsahu jako součást obhajoby klienta – obviněného Davida Ratha“. Zjednodušeně řečeno, podle názoru této žalobkyně nešlo vůbec o trestní oznámení. Dokument následně postoupila dozorovému státnímu zástupci Petru Jirátovi, ať jej posoudí on.

Ten nejprve Právu sdělil, že podání nejspíš předá Generální inspekci bezpečnostních sborů, ať věc prošetří, protože si na rozdíl od Kopečné myslí, že o trestní oznámení skutečně jde. O několik dnů později ale svůj postup změnil, věcí se prý musí zabývat někdo jiný než on.

„Podle mě totiž nejsem místně příslušný k vyřizování tohoto podnětu. Řídí se to podle místa spáchání oznamovaného činu a to bylo buď v sídle protikorupční policie v Praze 1, anebo v severních Čechách, kde se uvalovala vazba. Proto jsem se rozhodl, že oznámení pravděpodobně postoupím na Městské státní zastupitelství v Praze,“ řekl Jirát.

Tam podle něj rozhodnou, zda je podání způsobilé k tomu, aby jej dostala inspekce, anebo ho rovnou jako nedůvodné odloží.

„A to vzhledem k tomu, že důkazy o tom, že se popisovaný skutek podle mého soudu vůbec nestal, jsou naprosto jasné a evidentní,“ má jasno Jirát.

Poslanci a soudci podle něj nemuseli při svém rozhodování dostat od policie veškeré písemné záznamy odposlechů, šlo prý pouze o operativní, nekompletní a neoficiální přepisy.

„Samozřejmě že soud měl k dispozici důkazy, byly to kompletní odposlechy se všemi nahrávkami na CD,“ popřel Jirát, že by soudce při jejich rozhodování někdo oklamal.

Na Jelínkovo nynější trestní oznámení upozorňuje ve své zatím poslední výpovědi z 11. prosince i sám David Rath. Právo má kopii protokolu k dispozici.

„Než toto bude vyšetřeno a než bude viník zjištěn, tak nebudu odpovídat na dotazy policejních orgánů, protože vyšetřování považuji za neobjektivní, vedené s cílem mne poškodit, a ne s cílem objektivně vyšetřit stav věcí,“ odmítl Rath s policií při výslechu dál komunikovat.

Na závěr své několikahodinové výpovědi dodal, že je prý připraven zodpovědět všechny otázky u hlavního líčení soudu.