Článek
„Z hlediska ochrany základních hodnot českého ústavního pořádku by bylo nepřípustným trendem, kdyby se policie na základě vágních, či dokonce objektivně nepravdivých podnětů měla fakticky stát bezplatnou detektivní kanceláří k získání informací o jednání politických oponentů,“ konstatoval senát ÚS se soudcem zpravodajem Janem Filipem.
Ústavní soudci se problémem zabývali na základě případu třinecké starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec), na kterou podal trestní oznámení opoziční zastupitel kvůli auditu v městské policii, který zpracovala externí firma. Policie trestní oznámení odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal a starostka postupovala s péčí řádného hospodáře. Starostka poté podala k soudu žalobu na oznamovatele, kde žádala peníze, které musela vydat za právníka, když se bránila nepodloženému oznámení.
Žalobu musí soud opět projednat
Žalobu ale Okresní soud ve Frýdku-Místku smetl ze stolu s tím, že trestní oznámení neobsahovalo vědomě nepravdivé informace ani starostku neuráželo či neskandalizovalo. Podle okresního soudu také starostka musela být srozuměná s tím, že se jako osoba veřejně činná může stát cílem kritiky či kontroly. Rozhodnutí potvrdil i odvolací Krajský soud, ten se bude muset po zásahu ÚS případem znovu zabývat.
„ÚS považuje za nutné označit za ústavně nepřijatelný rovněž závěr okresního soudu, podle něhož měla stěžovatelka pro svou veřejnou politickou činnost strpět povinnost podrobit se bez náhrady vynaložených peněžních nákladů úkonům trestního řízení vedeného na základě trestního oznámení. Každý si musí být vědom, že může být volán k odpovědnosti za jednání, které nebere, ať už konáním, či nekonáním, přiměřené ohledy na ústavně garantovaná práva ostatních členů společnosti,“ zdůraznil Filip.