Hlavní obsah

Trestné může být i ponižování a strašení dětí

Právo, Jan Martinek
Aktualizováno

Fyzické tresty ve školách jsou nepřijatelné, ale zdaleka nemusí jít jen o facku žákovi. Nedovolené je například i štípání, případně časté strašení. Na čtvrteční debatě, kterou pořádala společnost EDUin se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání, to řekla Šárka Dušková z Ligy lidských práv.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nepřijatelné jsou nejen facky, ale například i tahání za vlasy, za uši nebo štípání, které mají za cíl dítě ponížit, jsou v rozporu s jeho důstojností,“ popsala Dušková. Jakékoli tělesné tresty podle ní zakazují mezinárodní úmluvy, které Česko podepsalo.

Liga lidských práv právě řeší případ učitelky mateřské školky ve východočeské obci. „Docházelo tam právě k častému štípání dětí či strašení čertem. Tam řešíme trestněprávní odpovědnost – týrání svěřené osoby,“ uvedla Dušková.

Tělesný trest vykonávaný před více lidmi, např. před třídou, může podle ní splňovat i parametry trestného činu výtržnictví. Podle psychologa Davida Čápa neexistuje případ, kdy by byl tělesný trest legitimní. „Obhajitelné je jen silové řešení v situaci, kdy se například perou dva žáci a hrozí, že se uhodí o hranu stolu, nebo když někdo vbíhá do silnice. Tam učitel může zasáhnout. To ale není trest,“ řekl Čáp.

Facka dítěti podle něj neznamená řešení, je to vždy nezvládnutí situace pedagogem, ale i rodičem. „Jak reagovat v sociálních situacích se učíme nápodobou. Když vyučující a rodiče přistoupí k fyzickému trestání, dítě to vyhodnotí jako vztah silnějšího a slabšího. A až bude silnější, může tytéž praktiky používat k vynucování svých záměrů,“ řekl Čáp.

„Kantor je jednou nohou v kriminále“

Učitelů se zastával Petr Došek, ředitel základní školy ve Velvarech. „Tady se bavíme o vypjaté lidské situaci, která se stala v nějakém okamžiku, a chceme ji zaškatulkovat. To, že učitel je neustále ne jednou, ale oběma nohama v kriminále, platí neustále. I učitel je jen člověk, může selhat,“ řekl Došek.

Postěžoval si, že veřejnost se obvykle za kantora nepostaví. „Znáte kauzu, kde by měl učitel oporu ať už v systému, v médiích, nebo u rodičů? Kdy se inspekce naposledy postavila za učitele? V důsledku je to nakonec jen souboj právníků. A podstata nám uniká,“ řekl Došek.

Podle něj by bylo žádoucí, aby ve školství zavládl klid – časté střídání ministrů a pedagogických směrů zanáší do školství jen neklid, nestabilitu a nedůvěru. Podle ředitele pražské školní inspekce Martina Procházky je hlavní spolupráce školy a rodičů.

Jiný recept na zlepšení klimatu ve třídě uvedl Stanislav Adamec z Asociace výchovných poradců, též učitel na gymnáziu. „Často pomůže humor. Když se mi třída alespoň jednou nerozesmála, pokládal jsem to za neúspěch,“ řekl Adamec.

Související články

Drzé děti? Kantoři bývají zoufalí

Drzé děti, agresivní rodiče, nešťastní učitelé. Co se to děje v českých školách? Pedagogové si stěžují na nedostatek úcty vůči svému povolání, ale podle...

Výběr článků

Načítám