Trest za asistenci u porodů doma rozcupoval soud

Krajský soud v Plzni rozhodnutí ministerstva rozcupoval jako nezákonné s tím, že správní orgán postihl zdravotnici za činnost, ke které je obecně oprávněna a jež jí specificky nebyla zakázána.

Sama porodní asistentka je přesvědčena, že přítomnost odborně způsobilého zdravotníka u porodu v domácím prostředí chrání zájem společnosti lépe, než pokud takový porod proběhne bez jakékoliv asistence. „Jestliže se žena rozhodne pro domácí porod, pak přítomnost porodní asistentky snižuje, a nikoliv zvyšuje míru rizika, která je každému porodu přítomná. Současně tím přispívá k ochraně zájmu společnosti na zdraví rodiček a novorozenců,“ myslí si zdravotnice.

Ministerstvo argumentovalo tím, že není rozhodující, zda v oprávnění k poskytování zdravotních služeb je či není výslovně uvedeno, že porodní asistentka není oprávněná vést přirozený porod ve vlastním prostředí pacientky.

„Rozhodující je, že platné právní předpisy stanoví, že vedení domácího porodu je podmíněno speciálním materiálním a technickým vybavením včetně personálního zabezpečení,“ reagovalo ministerstvo.

„Platná právní úprava vychází z představy, že potřebné oprávnění k vedení fyziologických porodů mají pouze zdravotnická zařízení, která mohou zajistit řádné a bezpečné poskytnutí zdravotnických služeb. Tím je zásadně sníženo riziko, že dojde k poškození zdraví rodičky a dítěte,“ dodalo ministerstvo k žalobě.

Z jeho vyjádření dále plyne, že v ani jednom případě sice nedošlo k poškození zdraví matky ani novorozeněte, ale k tomu, aby dané jednání bylo možné požadovat za společensky škodlivé, a tudíž postihnutelné, postačí už pouhé ohrožení zdraví pacienta.

S tím ale soud nesouhlasil. „Svým postojem ministerstvo říká, že v České republice de facto za každé vedení plánovaného porodu v domácím prostředí je namístě vyvodit u porodní asistentky odpovědnost za přestupek. Tento koncept ale není správný,“ konstatoval soudní senát v čele s předsedou Jaroslavem Škopkem.

Na celou situaci je podle soudu třeba nahlížet optikou toho, že žalobkyně hodlala asistovat u plánovaných přirozených porodů, které jako takové vyhodnotila na základě anamnézy budoucích rodiček.

„Rizika a možnost komplikací včetně nutnosti operativního zásahu sice musí mít porodní asistentka na paměti, ale to ji nediskvalifikuje z toho, aby šla k plánovanému fyziologickému porodu do domácího prostředí rodičky a vzala si za tím účelem vybavení, které považuje za nutné a nezbytné, a to i za cenu toho, že v domácím prostředí nevytvoří podmínky, které zcela odpovídají standardům zdravotnického zařízení,“ konstatoval soud.

V projednávané kauze se podle předsedy senátu jedná o přestupkové postižení takové činnosti porodní asistentky, kdy všechny porody proběhly bez komplikací.

„Žalobkyni byla uložena sankce za činění toho, k čemu je obecně oprávněna a co jí specificky nebylo zakázáno, tedy poskytování zdravotní péče rodícím ženám a vedení porodu, a to bez jakýkoliv negativních následků pro rodičky a novorozence. Správní orgán nezjistil ani neprokázal, že by žalobkyně některým nezbytným vybavením nedisponovala. Neoznačil ani žádný konkrétní zdravotní výkon provedený žalobkyní, který byl podmíněn vybavením zdravotnického zařízení,“ stojí dále v odůvodnění rozsudku, který má Právo k dispozici.

Podle soudu je v oblasti správního trestání nutné důsledně dbát na to, aby sankce byly ukládány jen za jednání, jež je v rozporu s jednoznačně stanovenými povinnostmi. „Stávající právní úprava však nepředstavuje dostatečný podklad pro přestupkovou odpovědnost žalobkyně,“ uzavřel soud.