Hlavní obsah

Trenýrky nad Hradem jsou uměleckou provokací. Společnost ji musí unést, tvrdí právník

Právo, Jan Rovenský
Praha

Vlající červené trenýrky nad Pražským hradem jsou uměleckou provokací vyjadřující silný politický názor, tvrdí v rozhovoru pro deník Právo Jan Wintr, odborník na ústavní právo. Rozhodně to podle jeho názoru není ani krádež, ani výtržnictví. Současně připomíná, že trestní zákoník už urážku majestátu neobsahuje a trestný čin hanobení prezidenta republiky byl zrušen v 90. letech.

Recesisté ze skupiny Ztohoven věší obří rudé trenky na Pražský hrad. Archivní videoVideo: skupina Ztohoven

Článek

Jaké byly vaše pocity, když jste nad Hradem viděl vlát červené trenýrky místo prezidentské standarty?

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Já jsem je přímo osobně neviděl, zaznamenal jsem spíše následné vyjádření mluvčího Ovčáčka a diskusi na toto téma. Akci považuji za uměleckou provokaci vyjadřující silný politický názor, což je něco, co svobodná demokratická společnost musí unést.

Prezidentův mluvčí mluvil o zneuctění státních symbolů a Hradu, policie tři muže podezírá z přečinu výtržnictví a krádeže, za což jim hrozí až dva roky vězení. Myslíte, že k tomu může skutečně dojít?

Především je třeba vědět, že žádný trestný čin zneuctění nebo hanobení státních symbolů náš trestní zákoník nezná a platí tu stará zásada „není zločinu bez zákona“. Krádež vyžaduje vůli věc si přisvojit, což se tady bude těžko dovozovat. O výtržnictví teoreticky uvažovat lze, ale je potřeba zároveň ctít svobodu projevu a svobodu umělecké tvorby, které chrání ústava. Podle mě to může být nejvýše přestupek.

Foto: Archiv, Právo

Ústavní právník Jan Wintr

Kde podle vás leží hranice mezi svobodným vyjádřením názoru a elementární úctou k symbolům republiky?

Ústavní soudy a Evropský soud pro lidská práva vykládají svobodu projevu a svobodu umělecké tvorby velmi široce. Podle nich se vztahuje i na projevy, které urážejí, šokují či zneklidňují. Urážka by však neměla být samoúčelným útokem. V tomto případě ale podle mě ta akce vyjádřila svůj jasný a vysvětlený politický názor, takže tady bych dával přednost svobodě projevu.

Co tedy vše spadá pod nevhodné používání státních symbolů? Třeba i to, když se někdo rozhodne spálit prezidentskou standartu či českou vlajku nebo použije melodii státní hymny a text opepří vulgaritami?

Především musím zopakovat, že na rozdíl od jiných zemí u nás hanobení státních symbolů trestné není. Přestupku s pokutou do 10 tisíc Kč se dopustí ten, kdo zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol, tedy především státní vlajku, státní znak, hymnu nebo vlajku prezidenta republiky. Pálení vlajky tedy tímto přestupkem bude, jenže zde akce nesměřovala proti prezidentské standartě jako takové. U parodií na hymnu bude ale zase potřeba zohlednit ústavu, zda jde o samoúčelné znevažování, nebo svobodný projev.

Je nevhodné používání státních symbolů, když například hokejoví fanoušci fixou napíší jméno svého rodného města na vlajku?

To právě za přestupek nepovažuji, protože ti fanoušci se nesnaží vlajku znevažovat, naopak spíše projevují vlastenectví. To se někomu může líbit, nebo nemusí, může to kritizovat, stejně jako ty červené trenky, ale protiprávní to podle mě není.

Trojice se ale každopádně bez povolení dostala na střechu Pražského hradu. Možná proto policie uvažuje o výtržnictví?

To nedokážu říci. Ale přijde mi varující, jak policie často nepřiměřeně postupuje vůči kritikům prezidenta, jak je třeba zadržuje na policejní stanici po dobu prezidentovy návštěvy v daném městě. Ústavně chráněná svoboda projevu by měla být více ctěna.

Postupovala policie nepřiměřeně i v případě házení vajíček na prezidenta Zemana loni na Albertově? Dva lidé byli obviněni z výtržnictví. Oni ale třeba mohou namítat, že také vyjadřovali politický názor.

To je pro mě dost podobná situace. Trestní právo se podle důležité zásady má používat subsidiárně, tedy až když selhávají všechny ostatní prostředky. I toto jednání bych tedy považoval nejvýše za přestupek. Úřad prezidenta republiky si sice zasluhuje úctu a vážnost, ale urážku majestátu už trestní zákoník neobsahuje a i trestný čin hanobení prezidenta republiky byl zrušen už v 90. letech.

Výběr článků

Načítám