Článek
Porucha čichu u nakažených se v druhé vlně epidemie nyní objevuje častěji, než tomu bylo na jaře. Často jde o jediný příznak, který nakažení mají.
„Proto pacienti, u kterých v současné době vznikne porucha čichu a chuti bez zřejmé příčiny, musejí být vyšetřeni stran onemocnění covid-19,“ upozorňuje na stránkách Cich.info otorinolaryngolog Jan Vodička z Pardubické nemocnice.
Únava, úporná bolest hlavy, problémy s dechem. Lidé popisují zkušenosti s covidem
Lékaři zatím nevědí, proč je právě čich tak často koronavirem napadán. Virus se ale koncentruje v oblasti nosohltanu, a k čichovému poli tak nemá příliš daleko.
„Čichové pole se nachází ve stropu nosní dutiny. Virus často napadá jeho podpůrné buňky a tam způsobuje poruchu vjemu čichu,“ vysvětluje přednosta kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Motol Jan Plzák.
Zhruba do čtvrtého až pátého týdne od onemocnění se pacientům čich v 90 procentech případů vrátí. „To je mnohem více než u jiných virových nachlazení, kde k regeneraci dochází zhruba jen u třetiny pacientů,“ říká otorinolaryngolog Plzák.
Přesto se ale ukazuje, že u některých pacientů trvá návrat čichu mnohem déle. „Nemáme zatím data k tomu, proč tomu tak je, ani zda to souvisí s průběhem či intenzitou nemoci. Studie teprve probíhají,“ dodává.
Pacienti na jednotkách intenzivní péče ale udávají poruchu čichu méně často, tento příznak by tak mohl souviset s méně závažným průběhem onemocnění.
Jak dostat čich zpátky?
Lékaři mají několik tipů, jak regeneraci čichových buněk napomoct. Prvním krokem v případě kuřáků je přestat kouřit. „Jakékoliv onemocnění v oblasti dýchacích cest u kuřáka probíhá mnohem hůř, u intenzivního kuřáka je regenerace toho čichového epitelu v podstatě nemožná,“ upozorňuje Plzák.
Existuje ale také takzvaný čichový trénink. Začít by s ním měl každý, komu se čich do pěti týdnů nevrátí sám. „Čichový trénink si můžeme představit podobně, jako když chodíme do posilovny a potřebujeme zesílit naši svalovinu. Stejně tak máme čich, který nám nefunguje úplně naplno a my ho musíme trénovat,“ říká lékař.
Tréninkový plán není jednoduchý. Cvičit by se mělo pravidelně, a to po dobu pěti minut každé ráno a večer. První změnu mohou pacienti ucítit až po dvou nebo třech měsících, pro úplný návrat čichu by tak měli v pravidelném tréninku pokračovat i půl roku.
„Z velkých evropských studií máme vypozorováno, že nejlepší je stimulovat čich pomocí čtyř ingrediencí, které jsou každá jiného typu. Je to esence růže, to znamená nějaká esence květinová, esence citronu, něco z oblasti ovoce, hřebíček, to znamená aromata, a eukalyptus, nějaká pryskyřičná vůně,“ popisuje Plzák.
Vůně by měly být co nejintenzivnější, vhodné je proto zakoupit si éterické oleje s těmito příchutěmi. „Ty bychom si měli dát do nepopsaných lahviček, aby nebylo poznat, která je která. Způsob nadechování nemusí být nijak intenzivní, stačí si nosem jemně přičuchnout a jednotlivé lahvičky střídat,“ radí lékař.
Čichový trénink má několik úrovní. Prvním stupněm je rozpoznat, že se v lahvičce nějaká vůně nachází. Ke druhé úrovni pacient dojde, pokud je schopen rozeznat, že vůně v jednotlivých lahvičkách se liší. Nejvyšší stupeň potom spočívá v popsání konkrétní ingredience.
Čich se ale dokáže na vjemy po nějaké době adaptovat, vhodné je proto zhruba po dvou měsících vůně vystřídat za jiné. „Aby měl trénink smysl, měl by si člověk vést i čichový deník a zapisovat si, co vlastně a v jaké intenzitě cítil,“ dodává Plzák.
Zúčastnit se klinické studie mohou lidé bez čichu i z domova
Aby z bezpečnostních důvodů nemuseli pacienti chodit do nemocnice, uzpůsobili lékaři diagnostiku čichu i pro domácí použití. Lidé se tím zároveň mohou dobrovolně účastnit studie poruchy čichu vlivem koronaviru, a pomoci tak zjistit o tomto příznaku více informací. Hlavním koordinátorem studie je Jan Vodička z pardubické kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.
„Zájemci se mohou do studie přihlásit přes internet, kde začnou vyplněním dotazníku. Na základě toho jim potom pošleme testovací sadu, která se skládá z devíti parfémovaných fixů, se kterými se pacient sám doma otestuje,“ vysvětluje Plzák, který na výzkumu s Vodičkou a dalšími lékaři spolupracuje.
Zaslání fixů je pro každého účastníka zdarma. Zájemců o tuto diagnostiku je ale aktuálně zhruba 900, autoři projektu proto plánují zahájit veřejnou sbírku na tuto studii. Více informací o čichovém tréninku i studii se mohou lidé dozvědět na stránkách Cich.info.