Tragédie v Rudicích: Před 80 lety spáchala sebevraždu dvojice parašutistů

Tragický válečný příběh dvojice parašutistů vycvičených v Anglii se udál 7. května 1944, rok před koncem 2. světové války. 

„Velení západního odboje v Anglii se rozhodlo od roku 1941 posílat na území protektorátu Čechy a Morava paradesantní výsadky s různými úkoly. Jedním z nich byla i skupina Carbon, která byla na Moravu vyslána společně v jednom letadle s výsadkem Clay, a to večer 12. dubna 1944. Po půlnoci vyskočila u Ratiškovic skupina Carbon ve složení velitel František Bogataj, Jaroslav Šperl, Josef Vanc a František Kobzík. Za půl hodiny provedli seskok u Hostišové na Zlínsku tři členové skupiny Clay,“ přiblížil Vlastimil Hela, publicista a člen spolku Letecká bitva Bílé Karpaty 1944.

Skupinu Carbon však neprovázelo štěstí. Seskočili do lesního prostoru mimo plánovanou oblast, nákladní padák s operačním materiálem se zachytil na stromech, a tak byl ztracen bezprostředně po vysazení. Zůstal pouze radiomaják Eureka, který dopravoval Bogataj. Při seskoku to bylo zároveň naposled, co se členové skupiny viděli pohromadě.

Kobzík s Vancem po seskoku postupovali společně do oblasti Uherského Brodu, kde byly dojednány kontakty na záchytných adresách. Podle poválečných výpovědí se 7. května 1944 v noci ukryli na půdě domku Františka Lukáše č.p. 89 v Rudicích, aniž tam požádali o pobyt. To se jim stalo osudným.

„Ráno byli objeveni jeho překvapenou ženou. Majitel domku byl jako legionář sledován gestapem a v domnění, že jde o německé provokatéry, kteří na něj sbírají kompromitující informace, je po velkém váhání a konzultaci se starostou obce ohlásil na četnické stanici. Během několika hodin byli Kobzík s Vancem obklíčeni četníky a v nastalé situaci volili při přestřelce dobrovolnou smrt před zatčením, jak jim velela jejich vojenská přísaha,“ podotkl Hela.

Další člen skupiny Carbon Šperl se po nějakém čase spojil s Bogatajem a zahájili spolupráci s místní ilegální organizací. Zároveň se spojili se členy dalších dvou skupin Clay a Calcium. V okolí Uherského Ostrohu a Uherského Hradiště vytvořili rozsáhlou síť spolupracovníků a domluvili s Londýnem shozy zbraní.

„Připravili dvacítku vhodných ploch pro shoz zbraní. Úspěšní pak byli u sedmi z osmnácti shozů, ale i tak se do oblasti podařilo dostat velké množství materiálu,“ uvedl Hela.

Později zorganizovali spolu s domácím odbojem více než čtyři desítky úspěšných bojových a sabotážních akcí, mimo jiné proti německým transportům. „V tomto směru je Carbon jedním z nejúspěšnějších výsadků vyslaných ze Západu,“ vysvětlil Hela.

Josef Vanc se narodil 4. února 1915 v Žitětíně na Jičínsku. Protektorát opustil v květnu 1939 a ještě téhož roku vstoupil do cizinecké legie a následně ve Francii do československé zahraniční armády. Později v Anglii prošel výcvikem pro zvláštní úkoly a byl zařazen do skupiny Carbon.

František Kobzík se narodil 22. března 1914 v Břeclavi. Jako reprezentant ve veslování byl převelen k 10. pěšímu pluku do Břeclavi. V kategorii osmiveslic byl v roce 1936 mistrem republiky a v témže roce se účastnil i letní olympiády v Berlíně. Po okupaci odešel 1. června 1939 z protektorátu do Polska a vstoupil do cizinecké legie, poté do československé zahraniční armády ve Francii. Stejně jako Vanc odešel do Anglie a po rozsáhlém výcviku byl zařazen do výsadku Carbon.

Hroby obou výsadkářů se nikdy nenašly, není ani známo, jak s jejich ostatky nacisté naložili. Oba tak mají symbolické pietní místo na rudickém hřbitově.