Článek
Reagoval tak na názor prvního místopředsedy ODS Pavla Béma, podle něhož by nezvolení současného prezidenta vedlo k pádu vlády. Zatímco ODS si přeje na Hradě Klause, obě menší vládní strany jednají s opoziční ČSSD o možném Klausově soupeři.
Topolánek uvedl, že neúspěch kandidáta ODS by byl velký problém, který může vést k turbulencím v nejsilnější vládní straně - pokud by se ukázalo, že ke Klausově nezvolení přispěli i zákonodárci ODS. Osud vlády podle něj spíše záleží na prosazení klíčových zákonů ve Sněmovně.
Kvůli patovému výsledku voleb Topolánkova vláda mohla začít fungovat jen díky toleranci bývalých sociálních demokratů Michala Pohanky a Miloše Melčáka.
"Zvolení Václava Klause beru jako zásadní věc, ale nemyslím si, že by se na tom lámala koalice," prohlásil premiér. Úkolem ODS je získat dostatek hlasů, které zajistí Klausovi znovuzvolení, dodal.
Kritika některých členů pražské ODS
Někteří spolustraníci z pražské ODS Topolánkovi vyčítají, že nechá koaliční strany, lidovce a zelené, jednat o Klausově protikandidátovi, premiér to podle svých slov nemůže nikomu zakázat. Považuje za rozumné se do výběru ostatních "nevměšovat" a soustředit se na shánění podpory pro Klause mezi poslanci a senátory.
"Budu jednat se všemi demokratickými stranami, stejně jako při té minulé volbě, a budu se snažit zajistit potřebné hlasy pro volbu Václava Klause. Až k tomu přijde správný čas," uzavřel předseda vlády a nejsilnější strany.
Lidovci a zelení hledají Klausova protikandidáta
Zbylé parlamentní strany se snaží najít protikandidáta tzv. "Antiklause". Dvě koaliční strany, lidovci a zelení, se snaží dohodnout s opozičními sociálními demokraty na společném kandidátovi. Zatím padla tři jména: Jiří Dientsbier, ekonom Jan Švejnar a naposledy předseda Akademie věd Václav Pačes.
Předseda ČSSD Paroubek se také zmínil, že o společném kandidátovi chce jednat také s KSČM. Ta by měla dokončit vnitrostranickou diskuzi koncem příštího týdne. Představitelé komunistů už naznačili, že by jim Pačes na Hradě nevadil.
Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:
První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.
Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.
Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
ODS má v obou komorách parlamentu dohromady 122 zákonodárců. To staví Klause do role favorita, protože při třetím volebním kole by při účasti všech poslanců a senátorů potřeboval už jen dalších 19 hlasů. Podporu mu už vyjádřili někteří senátoři mimo ODS. Během následujících týdnů by mělo být jasné, kdo bude Klausovi konkurovat.