Článek
Pokud by poslanci ODS nehlasovali jednotně pro Klause, otřáslo by to podle premiéra nejen skupinou kolem něho, ale i všemi ostatními skupinami ve straně. Považuje proto za nepravděpodobné, že by Klaus nebyl zvolen.
Tajná volba prezidenta parlamentem se uskuteční 8. února. Kandidáti na příští hlavu státu jsou zatím dva - vládní ODS nominovala nynějšího prezidenta Václava Klause, opoziční ČSSD a senátoři čtyř frakcí ekonoma s českým a americkým občanstvím Jana Švejnara. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že současného prezidenta budou volit i někteří zákonodárci z dalších stran, je Klaus favoritem.
Bursík stojí za Švejnarem
Klaus však zdaleka nemá podporu všech členů koaliční vlády. Šéf Strany zelených Martin Bursík v nedělním diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že porážka Klause by neznamenala konec koalice.
"I když slyším ze strany některých členů ODS, že nezvolení Klause je konec světa a konec koalice, vidím zvolení Švejnara jako příležitost. Švejnar jde nahoru, zatímco Klaus je v defenzívě, používá xenofobní národoveckou rétoriku,“ pravil Bursík a dodal, že se obává nespolupráce Klause s menšími koaličními stranami v případě jeho znovuzvolení. Klaus by během svého posledního volebního období neměl podle šéfa zelených důvod taktizovat.
Jakou mají kandidáti na prezidenta podporu: |
---|
V prvním kole volby, která začíná 8. února, může být zvolen ten, kdo získá nadpoloviční počet hlasů ve Sněmovně a současně nadpoloviční počet hlasů v Senátu. Václava Klause podpoří všech 122 senátorů a poslanců ODS, prezident tak má jistou většinu v Senátu a tedy i případný postup do druhého kola. Ve Sněmovně mu chybí ke zvolení jen 19 hlasů. |
Jeho protikandidát Jan Švejnar má zatím jistou podporu pouze poslanců ze Strany zelených, nezávislých senátorů a senátorů z Klubu otevřené demokracie (KOD). Za Klausova soupeře se postavila i ČSSD, která ale není zcela jednotná. |
Lidovci jsou mezi Klausem a Švejnarem rozdělení, KSČM tíhne spíše ke Švejnarovi, raději by ale vyvolala nové volby a nominovala jiného nestranického kandidáta. |
Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:
První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.
Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.
Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.