Článek
Nejsilnější opoziční strana navrhuje vznik "technokratické vlády" čtyř nekomunistických stran, která by zemi dovedla k předčasným volbám. Spolu s nimi by se začátkem listopadu konalo referendum o evropské ústavě.
Návrh takzvané generální dohody demokratických stran Topolánek zaslal tento týden lídrům ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU i na Hrad. Poslední vývoj událostí ukázal, že návrh ODS může být vhodným půdorysem pro jednání o vyřešení vládní krize a obnovení politické stability země, soudí předseda ODS.
Vzhledem k ústavní roli hlavy státu i autoritě, které se Klaus těší u občanů, považuje šéf ODS za přirozené, aby poté prezident inicioval schůzku stranických lídrů. "Občanská demokratická strana, vědoma si svojí odpovědnosti a historických závazků, je připravena ke konstruktivnímu postupu v této věci," uvedl Topolánek.
Klaus dnes dal ČSSD jasně najevo, že neumožní menšinovou vládu bez předem dojednané podpory ve Sněmovně. Ve hře podle prezidenta zůstává buď obnova spolupráce někdejší koalice, nebo dohoda stran o dřívějším termínu voleb.
Hejtmani požadují vyřešení vládní krize
Hejtmani požadují urychlené vyřešení vládní krize, která podle nich komplikuje chod krajů, ohrožuje přípravu státního rozpočtu i čerpání peněz z fondů Evropské unie. Novinářům to po dnešním jednání Asociace krajů ČR v Ostravě sdělil její předseda a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský (ODS).
Hejtmani tvrdí, že vládní krize má mnoho dopadů na fungování krajů. V současné době totiž hlavně chybí komunikace mezi kraji a ministerstvy. "Tím, že se zpochybňují pozice ministrů, nebo někteří ministři jsou po demisi, tak to znamená, že nevíme, kdo bude dál," řekl novinářům hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Dodal, že kraje rozumí požadavku prezidenta Václava Klause, který chce slyšet jména lidí, kteří nahradí odstupující ministry. "My to potřebujeme slyšet ještě dvakrát více, neboť problémy zůstávají ležet na stole," uvedl Bendl.
Podle Bendla je jednou z problematických oblastí například zdravotnictví. Vznikají podle něj problémy s proplácením zdravotních služeb, které krajská zařízení poskytují, a zpožďují se platby.
Tošenovský se obává hlavně problémů spojených s přijímáním státního rozpočtu. Tvrdí, že pokud bude krize nadále postupovat, nebudou mít kraje na jednotlivých ministerstvech možnost vyřešit návaznost státního rozpočtu na krajské rozpočty. "To je smrtelná věc v době, kdy začínáme čerpat Evropské fondy," řekl Tošenovský.