Článek
„Nesprávné topení poznáme podle barvy kouře. Když topíme správně, tak by z komína neměl jít žádný kouř,” upozornil kamnář Tomáš Hnátnický. Podle mluvčího Společenstva kominíků Petra Duška pochází až tři čtvrtiny všech nebezpečných jemných částic v ovzduší z lokálních topenišť.
„Je to z většiny kvůli tomu, že lidé špatně topí, dávají do kamen špatné palivo nebo mají už nevyhovující spotřebič. Je to komplexní problém,“ uvedl Dušek.
Dvanáctimetrová vzducholoď létala kolem chladicích věží chvaletické elektrárny. Měřila kvalitu ovzduší
Nesprávné topení není jen zátěží pro životní prostředí, zanáší též spalinové cesty a komíny. Pokud nedochází k jejich pravidelné revizi, jednoduše řečeno jednou za rok zavolat kominíka, může dojít až k požáru či nahromadění jedovatého oxidu uhelnatého. „Hrozí požár nebo otrava oxidem uhelnatým. V případě, že dojde k takovéto nehodě, tak ztráty na majetku mohou být značné, ztráty na životech a zdraví jsou nevyčíslitelné,“ dodal Dušek.
Pravidla správného a ekologického topení v kamnech Hnátnického začínají už u výběru dřeva. „Dřevo by mělo být naštípané, čisté a dobře uskladněné s vlhkostí menší než 20 procent. Jakmile je tam nějaká hniloba, plísně a další, není to vhodné dřevo pro topení,” vysvětlil s tím, že lidé hází do kamen nejen nevhodné dřevo, ale i jiné podpalové materiály, které jsou nevhodné.
Dodal, že většina lidí topí v kamnech odspoda, tedy, že podpalovač k zapálení ohně jsou umístěny pod dřevem. Ekologičtější je podle něj topit ze shora, tedy umístit podpalovač na dřevo. „Dochází k rychlejšímu náběhu komínového tahu a teploty jdou rychleji nahoru,” popsal.
Podle něj se při správném spalování nemusejí kamna čistit. „Pokud spaluji správně, tak v podstatě nečistím nic. Ten nedopal v podstatě neexistuje, zůstává pořád jenom jemný popel, kdy při každém spalování zůstává stejná vrstva několika centimetrů,“ popsal. Čisté zůstává i sklo, a to díky vysoké teplotě v kamnech. „Ideální teplota je kolem 800 stupňů,” dodal.
Kominíci nestíhají. Lidé kontrolu nechávají na poslední chvíli
K tomu, aby se v kamnech vysoká teplota udržela, je potřeba nejprve otevřít primární přívod a vzduch předehřát v těle topidla, a až se dřevo rozhoří, táhne vzhůru, tak teprve poté otevřít sekundární přítop. „Vzduch tak do hoření vstupuje už ohřátý. Tím zjednodušeně řečeno neochlazujeme proces hoření,“ vysvětlil.
To, že do kamen dáváte správné dřevo, poznáte tak, že z komína vychází „neviditelný” kouř. Ti, co jim čmoudí z komínu, netopí správně ani ekologicky.