Topí se nemocnice v penězích? Díky covidu se jim zvýšily zisky

„Poslouchat, že velké nemocnice se válí v obrovském přebytku peněz, je čistě neznalost,“ namítal koncem loňského roku pro Novinky šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který byl začátkem týdne obviněn policií v souvislosti s údajným dotačním podvodem a korupcí.

„Všichni vycházejí z toho, že podle webu ministerstva financí ke Státní pokladně máme jako velké nemocnice na účtech 26 miliard korun. Chybí tam ale druhá část informace, tedy výše závazků,“ uvedl.

Krátkodobé závazky podle něj činily asi 20 miliard korun, ty dlouhodobé kolem čtyř miliard.

V posledních letech se ale státním nemocnicím začalo dařit, pomohl covid a s ním spojené příspěvky a kompenzace. Přesto na nákladné rekonstrukce nebo přístroje v milionových řádech podle nemocnic nezbývá.

„Pokud by nebyly evropské dotace, tak budeme mít sice dobrou běžnou medicínu, ale nikam to neposuneme dál,“ řekl loni Novinkám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jehož resort zřizuje státní nemocnice.

Štítek s označením „spolufinancováno z fondů Evropské unie“ je vidět v každém nemocničním areálu. Podpora je to štědrá.

Kupříkladu FN Brno dostala v roce 2023 od svého zřizovatele - ministerstva - na vybavení onkologie a urgentu, drahé přístroje, školení personálu na kyberbezpečnost nebo třeba rekonstrukci JIP příspěvky ve výši zhruba 65 milionů korun. Z EU to bylo ale desetkrát víc - 670 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy.

FN Motol získala pod vedením ředitele Ludvíka téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů, spočítala ČTK.

Nejvíc peněz jde dlouhodobě do onkologie. V letech 2014 až 2020 podpořil Brusel 293 projektů v českých státních nemocnicích včetně psychiatrií, léčeben a výzkumných ústavů za desítky miliard korun.

Ještě před několika lety to byly zdravotní pojišťovny, kdo měl slušnou rezervu. S pandemickými roky se karta otočila. Dvanáctce státních nemocnic během pandemie stouply výdaje, ale i příjmy.

Motolská nemocnice například ještě v roce 2019 dala na provoz asi 10,3 miliardy korun a ve stejné výši měla příjmy. Předloni už končila rok s přebytkem asi půl miliardy, odhad za loňský rok sliboval v září přebytek jedné miliardy.

Fakultní nemocnice Plzeň měla podle předběžných odhadů Státní pokladny ke konci loňského září přebytek asi 550 miliony navíc (rozpočet nemocnice činil 8,9 miliardy korun), totéž FN v Ostravě (rozpočet 7,4 miliardy), FN Bulovka měla dokonce 1,3 miliardy korun navíc (rozpočet nemocnice byl 5,6 miliardy korun) .

Kam tedy většina peněz jde?

Z části na platy a mzdy zaměstnanců. V Motole to spolklo v roce 2023 asi 39 procent rozpočtu, stejně tak ve Fakultní nemocnici v Brně a kupříkladu ve Fakultní nemocnici v Ostravě asi 54 procent - tam jde z 8,8 miliard na odměny asi 4,8 miliardy korun. Podíl se zřejmě zvýší i s tím, jak rostl objem peněz po protestu lékařů.

Další peníze jdou na nákup léků a spotřebu materiálu, což jsou v součtu miliardové položky. Není do nich ale příliš vidět, jak upozorňují akademici a nevládní organizace. Další výdaje jdou na běžný provoz, tedy spotřebu energie, opravy a údržbu, což je zlomek z celkového objemu peněz.

To vše pokrývají nemocnice v drtivé většině z tržeb od zdravotních pojišťoven, drobně k tomu přispívají příjmy za prodané zboží a služby nebo dotace a granty.