Článek
Nejvyšší soud loni konstatoval, že ani svoboda projevu na komentářových stránkách periodického tisku není bezbřehá. V ústavní stížnosti si nakladatelství Mafra znovu stěžovalo na porušení práva na svobodu projevu. Cílem článku bylo podle nakladatelství vyvolat veřejnou debatu na důležité téma, přičemž v debatě mají být chráněny i nepopulární názory.
Töpfer má nárok na odškodnění za text Jak vydělávat na holokaustu
Ústavní soudci ale zdůraznili spíše to, že se neprokázal pravdivý skutkový základ kritiky namířené na Töpfera. „Obecné soudy pak návazně posoudily napadené výroky v kontextu obsahu projevu s ohledem na dopad do osobnostní sféry žalobce i s přihlédnutím k jeho rodinným kořenům a v návaznosti na to i k možnému zraňujícímu důsledku obvinění z 'kšeftu' s holocaustem,” stojí v usnesení.
Komentář se týkal akce Bubnování pro Bubny u příležitosti výročí prvního transportu pražských Židů a činnosti obecně prospěšné společnosti Památník Šoa. „Za zdánlivě ušlechtilou připomínkou historických vin se však skrývá řada problémů: od chaosu a šlendriánu po různé osobní motivace,” napsal tehdy komentátor listu.
Spolek usiluje o přeměnu nádraží Praha-Bubny na Památník ticha věnovaný transportům českých Židů do Terezína za druhé světové války.
Happening Bubnování pro Bubny při příležitosti výročí prvního židovského transportu z Prahy do koncentračních táborů, jehož nástupní stanicí bylo nádraží Bubny, se konal 16. října 2015.
Töpfer se v žalobě domáhal dvou milionů korun. Článek podle něj naznačoval, že měl pro svou účast na aktivitách Památníku Šoa zištnou motivaci. Vydavatelství argumentovalo tím, že předmětem kritiky byl primárně spolek, nikoliv Töpfer, a titulek je nutné vnímat jako nadsázku.
Obvodní soud pro Prahu 5 přiznal Töpferovi omluvu a 50 000 korun. Městský soud v Praze výrok o omluvě zrušil, přiznal ale herci dalších 100 000 korun.
Nejvyšší soud ponechal verdikt beze změn. Konstatoval, že otevřenost odlišným názorům a kritickým pohledům společnost obohacuje. Svoboda projevu má ale své limity, například v podobě práva na ochranu důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti.
Článek byl podle Nejvyššího soudu excesem z práva na svobodu projevu. Použité výrazy sice nebyly přehnaně expresivní, ale s přihlédnutím k tématu byly osobně zraňující.
Töpfer v minulosti uspěl také ve sporu s vydavatelem deníku Blesk kvůli zveřejnění choulostivých snímků. Vrchní soud v Praze přiznal Töpferovi odškodnění 500 000 korun.