Článek
Skóre v porovnání s výsledkem květnových voleb si mírně vylepšila také ODS, která se s novým složení vedení zamlouvá 21,1 procenta respondentů. Méně než ve volbách získali komunisté, v jejichž prospěch hlasovalo deset procent dotázaných.
Nejvíce ale ztratila strana Věci veřejné, jejíž struktura se více odhalila až po volbách. Přízeň jí vyjádřilo devět procent lidí, zatímco koncem května získala bezmála 11 procent hlasů voličů.
Žádná z neparlamentních stran nemá u vybraného vzorku populace nárok na vstup do Sněmovny.
| Vývoj nálad populace ve vztahu k politice podle SANEP (v procentech) | |||
|---|---|---|---|
| Strana | Průzkum preferencí z půli května | Skutečné výsledky voleb | Průzkum preferencí v červenci |
| TOP 09 | 9,2 | 16,7 | 22,8 |
| ČSSD | 27 | 22,08 | 22,6 |
| ODS | 18,7 | 20,22 | 21,1 |
| KSČM | 11,8 | 11,27 | 10,0 |
| VV | 8,9 | 10,88 | 9,1 |
Podle autorů průzkumu z červencových preferencí vyplývá, že voliči kladně hodnotí odchod šéfů Mirka Topolánka (ODS) a Jiřího Paroubka (ČSSD) z předsednických postů těchto stran. Široká veřejnost včetně voličů ODS a ČSSD však rovněž čeká na jasnější signály o jednotnosti a politickém směřování těchto stran, uvádí průzkum.
„Naopak propad zaznamenala strana Věci veřejné, která se zejména díky kritice provázanosti některých ministrů a náměstků se společností ABL, kterou vlastnil mecenáš Věcí veřejných a stávající poslanec a ministr dopravy Vít Bárta, setkává i s jistou kritikou premiéra Petra Nečase,“ doplňují sociologové s tím, že mediální obraz jim také k oblibě nepřispívá.
Sobotka by měl zabrat
Co se týče ČSSD, která sice sklouzla na druhé místo, ale v porovnání s volbami si polepšila o 0,6 procentního bodu, konstatují autoři průzkumu, že za tím stojí odchod Paroubka. Nicméně voliči jsou podle nich stále vůči straně zdrženliví, což přisuzují nevýraznému chování úřadujícího šéfa strany Bohuslava Sobotky.
Červencového průzkumu na internetu se zúčastnilo přes tři tisíce osob ve věku od 18 do 69 let. Zahrnuty do něj byly také preference nevoličů, což je zhruba dvoupětinový podíl národa. Statistická odchylka činí plus minus 1,5 procenta. Výsledky preferencí jsou méně přesné než volební model.