Tohle nerespektuje nález Ústavního soudu, diví se právník. Vláda riskuje, že kvůli platům opět narazí

Návrh zákona už vláda projednala a nyní míří do Sněmovny. „Musím říct, že jsem byl skoro šokován návrhem vlády. Pro následující období úplně zachovali model, který Ústavní soud zrušil, vůbec nerespektovali jeho rozhodnutí,“ uvedl ústavní právník Ondřej Preuss.

Soud v květnu označil za protiústavní snížení koeficientu, kterým se počítá platová základna soudců. Politici tento koeficient snížili v konsolidačním balíčku ze 3 na 2,822. Místo trojnásobku hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce by tak soudci brali „jen“ 2,822násobek.

Podle Ústavního soudu pro své rozhodnutí nepředložila vláda dostatečné důvody ani jej dopředu neprojednala s justicí, snížení tak označil za protiústavní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) tak navrhlo vrátit koeficient na hodnotu 3, tím by ovšem vedle platu soudců razantně vzrostly i platy politiků, které z koeficientu rovněž vycházejí. Jurečka argumentoval, že jen ctí rozhodnutí Ústavního soudu, ten ovšem o platech politiků nic neříkal, vláda klidně mohla zvýšit platy soudcům a své nechat být.

Po reakci veřejnosti kabinet couvl a předložil novou variantu. Koeficient vrátí na hodnotu 3, ale až od roku 2026, v příštím roce se budou platy počítat s koeficientem 2,822.

„Návrh jde přímo proti nálezu Ústavního soudu,“ uvedl Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. Nechtěl nicméně sdělit, zda by se případně soudci domáhali zrušení této části zákona.

Pochybnosti, zda novelu soud znovu neshodí, má i Jan Kněžínek, jenž své obavy uvádí ve stanovisku Legislativní rady vlády.

„Ačkoliv je navrženo snížit platovou základnu soudců a dosáhnout tak nižšího platu soudců na dobu jednoho roku, a to na kalendářní rok 2025, existuje riziko, že Ústavní soud tuto platovou restrikci i tak posoudí jako protiústavní,“ uvádí Kněžínek v dokumentu.

„Riziko zrušení snížené platové základny pro soudce Ústavním soudem je samozřejmě vždy poměrně vysoké,“ řekl Novinkám Kněžínek.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha, jenž je zároveň místopředsedou zmíněné Legislativní rady vlády, je situace složitější.

„Pokud se návrh drží toho, co bylo soudem zrušeno, jde proti nálezu Ústavního soudu, ale nejde proti výslovnému znění ústavy,“ uvedl Gerloch. „Naše ústava výslovně neříká, že garance výše platů je garancí pro nezávislost rozhodování soudců,“ dodal.

Ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu argumentuje, že se státní rozpočet nachází v neuspokojivé situaci, kterou ovlivnily i rozsáhlé povodně, tedy mimořádná situace, a tak se musí spořit. I to může podle Gerlocha rozhodnutí soudu ovlivnit.

„Předkládáme návrh, za kterým si stojíme,“ uvedl Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že Ústavní soud má pochopitelně právo se na věc podívat, pokud k tomu dostane podnět.