Rakušan jako baron Prášil. Migrační výjimka pro Česko v paktu není

Migrační pakt Rakušan dojednával na Radě ministrů pro vnitřní bezpečnost loni v červnu, poté jej intenzivně hájil. „Jako postižená země neplatíme nic do solidárního rozpočtu. Opravdu nevím, co lepšího šlo vyjednat,“ řekl tehdy pro iRozhlas.cz.

Česko, Polsko a pobaltské země nemají podle něj přinejmenším zpočátku do fondu nic platit, protože přijali velké množství uprchlíků z Ukrajiny, a mají proto výjimku. Ukrajinských uprchlíků je v Česku přes 300 tisíc.

„Žádná specifická výjimka pro Českou republiku v paktu napsaná není, to se ani nedalo očekávat. Jde o to, jakým způsobem je interpretován ten mechanismus, a mám obavu, že pan ministr Rakušan tak trochu mlžil,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Přerozdělovat se přitom má třicet tisíc migrantů ročně, a pokud země nebude chtít migranta přijmout, bude muset do společného fondu zaplatit dvacet tisíc eur, tedy přes půl milionu korun. Počet přerozdělených migrantů stejně jako zaplacená částka se přitom mohou dál zvyšovat.

„Česká výjimka neexistuje. Je tam mechanismus asi dvaceti faktorů, které musí země splnit, aby měla z migračního paktu výjimku,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Že u nás dočasně legálně pobývají občané Ukrajiny, to je pouze jedním z těchto parametrů.

Bude vždy záležet na konkrétním posouzení, což uznává i samo ministerstvo vnitra. „Skutečně nejde o žádný automat. Vše schvaluje Rada, tedy členské státy. Důležité ale je, že Komise bude mít povinnost zohlednit počet držitelů dočasné ochrany v tom kterém členském státě,“ uvedl Miroslav Jašurek, ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra. „Platí, že Česko má stále nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v celé Unii,“ dodal Jašurek. To je ovšem současná situace.

„Jako celek by se měl migrační pakt uplatnit zhruba za dva roky. Platnost argumentu o uprchlících z Ukrajiny rychle padá s tím, jak se počet těchto lidí s dočasnou ochranou na českém území bude snižovat,“ popsal kandidát na europoslance Ondřej Krutílek (ODS). „Co říká pan ministr Rakušan, to jsou řeči barona Prášila. V migračním paktu je tolik různých ale,“ dodal Krutílek.

„Žádná výjimka pro Česko v paktu není, je tam všeobecné ustanovení. Až začne pakt platit, situace bude opět jiná,“ uvedl další kandidát na europoslance Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle dalšího přijatého nařízení bude v Evropské unii vyhlašována případná krize pomocí takzvané kvalifikované většiny, tedy že pro bude 15 z 27 unijních států a zároveň návrh podpoří členské státy zastupující nejméně 65 procent obyvatel.

Tento mechanismus má sloužit pro případy, kdy konkrétní zemi zahltí nezvladatelná vlna migrantů, nebo pokud například bude migraci zneužívat cizí země k destabilizaci Evropské unie. O to se v minulosti snažilo Rusko a Bělorusko.

„Zastánci tohoto nařízení tvrdí, že vždy bude možnost se z přijímání migrantů vyplatit. Dovedu si nicméně představit, že pokud by se nějaký stát vyplácel pravidelně, bude na něj vyvíjen tlak, ať už právní, či politický, aby dělal i něco navíc,“ popsal Krutílek.

Ministr vnitra Rakušan nejdříve migrační pakt hájil. Při únorovém hlasování států Unie o paktu se ovšem Česko zdrželo, podle ministerstva vnitra byla schválená verze málo ambiciózní, například při ochraně vnějších hranic.

Minulý týden pak o paktu hlasoval Evropský parlament. Nařízení o řízení azylu a migrace odmítlo patnáct českých europoslanců z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a ANO. Pro hlasoval Luděk Niedermayer (TOP 09) a poslankyně Radka Maxová (v roce 2019 zvolená za ANO, dnes zastupuje SOCDEM). Europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které se s ANO rozešly loni, se zdržely. Stanislav Polčák (STAN) a dvojka Spolu Veronika Vrecionová nehlasovali. Vrecionová své hlasování dodatečně opravila na „proti“. Balíček dohromady tvořilo deset legislativních úprav.

Migrační pakt ještě musí schválit Rada, ve které budou hlasovat členské státy, a jeho schválení se uskuteční kvalifikovanou většinou.