Tlačme na EU. Pavel chce, aby jednání s Ukrajinou o vstupu začala do konce roku

(Od naší zpravodajky v Bruselu)

„Pro nás bude důležité, aby Ukrajina byla stabilní zemí, aby byla zemí, která s námi bude hladce spolupracovat, která nám bude co nejblíž,“ řekl Pavel na tiskové konferenci, kde shrnul závěry svého bruselského pobytu.

Češi by podle něj měli na EU kvůli Ukrajině „tlačit“. „Aby jednání o přístupu byla s Ukrajinou zahájena do konce tohoto roku. Myslím, že tomu nic nebrání a Charles Michel řekl, že na tom bude pracovat,“ dodal.

Sedmadvacítka zemí Unie je přitom v názoru na vstup Ukrajiny rozpolcená. Některé země se totiž obávají možné reakce Ruska. Vstup Ukrajiny ale jednoznačně podpořila v minulosti např. von der Leyenová.

S Michelem hovořil Pavel i o mezinárodní situaci a vztahu Západu s Čínou. Ta chce podle jeho názoru měnit „pravidla hry“, západní země se na to musejí připravit. „Čína bude tlačit na to, aby přizpůsobila pravidla k obrazu svému a mnohé země jí budou pomáhat. Musíme vytvořit dostatečnou protiváhu proti Číně. To nezvládne sama EU, ani izolovaně USA,“ míní prezident.

Demokratické země by podle něj měly spolupracovat, aby vytvořily ekonomickou i vojenskou protiváhu. A to nejen státy EU a USA, ale i Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Nový Zéland.

S Michelem se Pavel shodl na tom, že by si evropské země měly vytvořit vojenskou autonomii. „Může nastat v brzké době situace, kdy USA budou angažovány v Indopacifickém regionu a nebudou mít tolik prostředků, aby poskytly své strategické schopnosti ve prospěch Evropy. Pak je musíme mít my, abychom nezůstali na holičkách, v případě, že Spojené státy uvidí prioritu jinde,“ poznamenal Pavel.

S předsedkyní EP Robertou Metsolovou hovořil zase o migraci a o přístupu, který by neměl být založen na kvótách, ale na racionální strategii k ochraně vnějších hranic a k azylové politice. Lidé, kteří nesplní podmínky k získání azylu, budou vraceni do zemí původu.

„Hovořili jsme také o hrozbách vnitřních, které souvisí s nárůstem extremismu, případně populismu, v řadě zemí Evropy. Myslím, že jsme dospěli v řadě věcí ke shodě,“ uvedl Pavel.

Původně se měl Pavel sejít také s předsedkyní EK, ta ale jednání zrušila kvůli rodinným záležitostem. Oba státníci si alespoň zatelefonovali. „Navrhla setkání v Praze a připravujeme ho na druhého května na odpoledne,“ uvedl.

Pavel strávil v Bruselu tři dny. Hned po příletu ve středu zamířil rovnou z letiště do sídla NATO na schůzku s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem, který druhý den odjel navštívit válčící Ukrajinu. Ve čtvrtek pak v NATO pokračoval v jednání s předsedou vojenského výboru NATO Robem Bauerem, na jehož pozici sám působil v letech 2015 až 2018.

S oběma řešil zejména postup zemí aliance v podpoře Ukrajiny ve válce proti Rusku. Podle Pavla by se Ukrajina měla stát po válce členem Severoatlantické aliance.

Ve čtvrtek dopoledne navštívil také Evropskou školu, kam chodí děti zaměstnanců evropských institucí, a zástupce bruselských think-tanků. Večer se v Pražském domě setkal zase s krajany.