Tlačí školy k nalejvárně, obávají se učitelé nových manuálů k výuce

„Zúžili jsme obsah učiva dějepisu o asi čtvrtinu. Ale podle zadání úředníků by učitelé měli mít na výuku o polovinu méně času, než je obvyklé. To by znamenalo, že se to nedá odučit tak, aby výuka byla kvalitní a aby se změnil přístup k výuce. Zase bude učitel jen vykládat od tabule, žáci si dělat zápisky a pak bude písemka. Učivo se sice stihne probrat, ale žáky to neosloví,“ popsal Právu a Novinkám šéf Asociace pro didaktiku dějepisu Milan Ducháček, který se na tvorbě nových plánů výuky podílí.

Školy přitom mají a budou mít volnost v tom, kolik hodin jednotlivém předmětu dají. Mohou si vytvořit vlastní plán. Odborníci se ale obávají, že ty, které už nyní učí spíše tradičně, se stejně přikloní k jedné ze vznikajících možností – konzervativnímu plánu, který nižší hodinové dotace sám doporučuje.

Proti osekání hodin se třeba v petici vyslovilo během čtyř dnů přes 1300 studentů a absolventů daných učitelských oborů.

Nové RVP, které má představit ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ještě v prosinci, mění cíle vzdělávání. Ty určují, jaké dovednosti má žák získat a co má umět na konci třetí, šesté a deváté třídy. Školy si už dnes samy určují postupy, jak cílů dosáhnout. Jejich školní vzdělávací programy jsou pak pro ně závazné. Většina však zůstala u praktik podobných předlistopadové době a školní vzdělávací programy tak často vesměs kopírují někdejší osnovy.

Záměrem změn bylo ubrat na povinném učivu, dát prostor učitelům a žákům, látce se důkladněji věnovat a posilovat i klíčové kompetence dětí, které uplatní do budoucna v různých životních situacích. Pro ředitele a učitele jsou ale mnohdy cíle RVP nejasné, a proto Národní pedagogický institut (NPI) připravuje i návodné školní vzdělávací programy.

Jeden by měl být konzervativního typu, takže by jej měly snáze pojmout i školy, které si ani s dosavadními RVP nevěděly rady. Druhý by byl vhodný pro ty pokrokovější .

Právě konzervativně pojatý program má zahrnovat výrazně nižší počet vyučovacích hodin. Podle Ducháčka by v případě dějepisu měli učitelé 2. stupně na výuku jen jednu hodinu týdně v každém ročníku. „Každý učitel ví, že když má jednohodinovku, tak to nefunguje,“ řekl Ducháček.

„Připomenu třeba ten propíraný výstup, že deváťák dokáže určit, jak se měnily role muže a ženy. V sedmé třídě se můžete bavit o pověsti o Oldřichovi a Boženě, zda bylo normální unášet ženy a mít s nimi levobočky. Příběh syna Břetislava ukazuje, že ani v další generaci to nevymizelo. Později pak můžete řešit volební právo žen, které bylo ve Švýcarsku uzákoněno až v 70. letech 20. století,“ přiblížil.

Nové RVP vyžadují právě i širší přístup k výuce, kdy se mají děti více zapojovat: „Například u dějin 20. století to jsou ukázky z moderních filmů, které lze porovnávat s dobovými záběry, rozebírat záměry tvůrců, rozlišovat žánry a tím pádem se zabývat i prací s informacemi a dezinformacemi.“

Ducháček připustil, že návrh počítá i s volitelnými předměty, ale nevěří, že by jich ředitelé příliš využívali, když rodiče mají hlavní zájem o předměty, které se zkouší u přijímaček, tedy o češtinu a matematiku.

„Ořezání hodin by znamenalo, že by to bylo zase o biflování, byla by to děsná nuda. Představa, že si nějaký žák po takové nalejvárně vybere dobrovolně rozšiřování daného předmětu, je absurdní,“ míní.

Zklamaný z vývoje předpisů je i zeměpisář Tomáš Keprt z 3. ZŠ Slovenská ve Zlíně.

„Před sedmi lety jsem si vydupal hodiny zeměpisu navíc. Pokud mám dvě hodiny týdně, tak to tak tak stíhám, abych děckám něco o světě povykládal a bavilo je to. S osmáky jsme si před měsícem povídali o arabských státech, probírali jsme Bašára Asada a teď jsem jim rovnou zadal projekt, aby popsali, co se v Sýrii stalo a jaký to bude mít dopad v regionu. A oni jsou schopni to zpracovat. Na tohle by prostor nezbyl,“ popsal Právu a Novinkám.

Podle Šéfa NPI Iva Jupy není kritika namístě. „Počty hodin nejsou nikde v RVP dány. Každá škola s tím může pracovat, jak chce. Finální verze modelových školních programů bude představena asi za měsíc,“ řekl Právu a Novinkám.

Školy sice v uplatňování obecných RVP mají volnost, ale jak upozorňují experti, většina si vezme za vzor právě konzervativní modelový program, aby nic neriskovala. Veřejné stížnosti odborníků ale Jupa nebere.

„Ale někteří se domnívají, že nejlepší způsob, jak přesvědčit kolegy, že mají pravdu, je psát o tom otevřené dopisy a mluvit o tom s médii. Takto se jen zase rozfoukají žabomyší spory,“ zdůraznil.

Ale pochybnosti má i Lucie Slejšková z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin. „Celé je to divné, pokud se postupuje takto. Měly by se nejprve vytvořit expertízy a podle nich ukládat zadání. Pokud tento dokument takto vznikne, drtivá většina škol jej převezme jako vlastní školní vzdělávací program,“ řekla Právu a Novinkám.