Článek
Konstatuje to zpráva ministra vnitra Lubomíra Metnara pro vládu, se kterou se Právo seznámilo. „Hned po svém nástupu jsem nechal udělat revizi veškerých informačně komunikačních systémů z hlediska robustnosti a dostatečnosti pro případě těchto mimořádných událostí. Je třeba na základě analýz udělat opatření, která by tento problém řešila,“ řekl Právu ministr.
Podle něho je systém připraven zvládnout běžně 1300 až 1500 hovorů, což byl počet zaznamenaný v lednu 2007 při řádění orkánu Kyrill. Jenže při Herwartovi toto číslo bylo překročeno trojnásobně.
Nemáme zprávu o tom, že by kvůli tomu, že se někdo nemohl dovolat okamžitě, došlo k nějakému neposkytnutí pomoci
„Na tísňové linky 112 a 150 bylo během orkánu Herwart celkově směrováno 29 305 tísňových hovorů a ve špičce až 5000 hovorů hodinově. Tísňové linky 112 a 150 proto byly značně přetíženy. Vznikaly čekací fronty příchozích tísňových hovorů, z nichž byla značná část ukončena volajícím. Na přetížených lokalitách došlo vlivem extrémního zatížení systému telefonních center tísňového volání k zastavení odbavování příchozích tísňových hovorů,“ konstatuje Metnarova zpráva.
Posílení nepomohlo
Část hovorů byla proto směrována na jiná pracoviště, ale i tak se mnoho lidí nedovolalo. Posílení telefonních tísňových pracovišť nepomohlo, protože nestačila technika.
Na tísňové linky lidé oznamovali spadlé stromy na silnicích nebo železničních tratích, jinde ulétla střecha nebo byly zpřetrhány dráty elektrického vedení. Volali o pomoc při zaplavených sklepích nebo zničených autech a dalších pohromách, které jim vichr způsobil. Celkem pojišťovny tehdejší škody vyčíslily na 1,37 miliardy korun. Čtyři lidi zabily padající stromy.
„Nemáme zprávu o tom, že by kvůli tomu, že se někdo nemohl dovolat okamžitě, došlo k nějakému neposkytnutí pomoci nebo podobně. Lidé museli čekat, ale nemáme zprávu o tom, že by v důsledku toho někdo zemřel nebo vznikly nějaké vážné problémy,“ řekl Právu šéf Hasičského záchranného sboru (HZS) Drahoslav Ryba.
Hasičům připravil Herwart horké chvilky. Zatímco v běžném provozu vyjíždějí v průměru denně ke 150 případům, tak v kritický říjnový víkend během jediného dne museli zasahovat u 8254 případů, což byl dvojnásobek než při Kyrillovi. Celkem za tři dny vyjeli k 9925 událostem. V terénu bylo kolem 13 tisíc profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří zasahovali především u popadaných stromů a větví.
Přibudou vysílačky hasičům v obcích
Proto ministerstvo vnitra spolu s HZS chce do konce června zpracovat podrobnou analýzu toho, jak zabezpečit větší průchodnost systému tísňového volání. Další analýza má prověřit chování radiokomunikačního systému PEGAS a výpadky mobilních operátorů.
Postrádám systém, jak informovat obyvatele ve chvíli, kdy selže technika
Protože ve chvílích, kdy kolabovaly některé systémy, se osvědčila analogová rádiová síť HZS, doporučuje se navyšování počtu radiostanic i u jednotek dobrovolných hasičů v obcích.
„Nikdy není možné připravit se na všechno. Jestli teď bylo pět tisíc hovorů, příště to může být šest nebo dvacet tisíc. Jakékoli opatření, to je vždy o nějakém kompromisu mezi ekonomickou stránkou a tím, co je realitou,“ podotkl Ryba.
Důležitá je příprava obyvatel
Podle Metnarovy zprávy bude také nutné připravit občany na to, jak se chovat během živelních událostí, jako byly oba orkány. Mimo jiné je upozornit, jak je důležité nepřetěžovat linky tísňového volání neurgentními hovory.
Na nutnost dobré informovanosti občanů v krizových situacích upozorňuje také předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Podle ní by v tom měly sehrát významnou roli kraje. „Ty by měly mít vyzkoušeno, jak reagovat na krizové stavy. A mít vypracovaný systém, jak informovat své obyvatele ve chvíli, kdy selže technika. To zatím postrádám,“ řekla Právu.
„Nechci ale bez analýzy kritizovat, jestli někdo dělá někde málo. Je třeba situaci vyhodnotit a pak dát jasná opatření tak, aby v každém okamžiku lidé věděli, kam se obrátit a co mají dělat,“ podotkla.
Připomněla nedávný požár hotelu v Praze, kde integrovaný záchranný systém zafungoval skvěle. „Informovanost je velké téma a je jedno, zda jde o teroristický útok, požár, nebo o živelní pohromu,“ dodala poslankyně.
